Komunikace aliance Cannabis is The Cure,z.s. se soudy, věznicemi, ministerstvem spravedlnosti a českým a rakouským prezidentem ve věci osvobození Lukáše Chudého v letech 2021 – 2025 odsouzeného na 8 let vězení za 9 rostoucích rostlin konopí.
Dále je uveden návrh na obnovu trestního řízení Lukáše Chudého vypracovaný v roce 2021 ve věznici Břeclav vězněným správním radou aliance Cannabis is The Cure,z.s. s dokonalou znalostí jeho trestního spisu avšak nejprve s předmluvou stížnosti soudu a prezidentu republiky na justiční korupci a kartel ze dne 26.prosince 2025.
……………………………………………………………………………
Ke sp.zn.50 T 7/2018
Krajský soud v Brně
Rooseveltova 16
60195 Brno
Návrh na obnovu trestního řízení sp.zn. 50T7/2018 dle § 278 odst.1 trestního řádu ve spojení s návrhem na ustanovení zástupce dle § 33 odst.2 trestního řádu pro nemajetnost odsouzeného s návrhem dle § 9a trestního řádu a položení předběžných otázek Soudnímu dvoru EU (dále SDEU)
Navrhovatel (odsouzený): Lukáš Chudý, nar. 8.3.1990, Krylova 14, Znojmo, t.č. Věznice Mírov, P.O. BOX 1/9, 78953 Mírov
Přílohy:
1) Sdělení policejního prezídia 18.10.2021, č.j. PPR-32763-8/Čj-2021-990810
2) Odborné vyjádření policie 5.12.2016; čj. KRPB-173659-52/TČ-2016-061371-TI
3) Komentář Ústavního soudce JUDr. Pavla Šámala k nálezu dne 27.4.2021 sp.zn. PL. ÚS 98/20 pro ČTK dne 5.5.2021
4) “Replika” na protiústavnost tvrzení JUDr. Pavla Šámala dne 5.5.2021 zaměňovat práva daná
toliko zákonodárcům judikaturou a stanovisky soudu v článku Pavla Nárožného “Se zákonem
v zádech“
5) Judikaturní vodítka návrhu Okresního soudu v Chrudimi dne 30.9.2020 vedoucí k vydání nálezu Pl. ÚS 98/20
6) Čestné prohlášení poslankyně Zuzany Majerové Zahradníkové ze dne 29.4.2020 pro asociaci Cannabis is The Cure,z.s posilující důvodnost judikaturních vodítek a repliky
I.
PRÁVNÍ VÝCHODISKA NÁVRHU
Smysl a účel obnovy řízení se neupíná výlučně k novým důkazům, ale i k novým skutečnostem v řízení u soudu dříve neprobírané, či soudu dříve neznámé.
Ohledně zásady JURA NOVIT CURIA lze odkázat např. na judikát NS 8/2001-T218 (7 Tz140/2001), jenž v odst. 13 výslovně uvádí, že stanovení §278 tr.ř. existenci relevantních skutečností právní povahy zásadně nevylučuje.
Shodně nález Ústavního soudu I. ÚS 26/01 v odst. 14a právní věta výslovně uvádí: „odst.2 pak výslovně stanoví, že ustanovení… nejsou na překážku obnově řízení… jestliže nové, nebo nově odhalené skutečnosti, nebo podstatná vada v předešlém řízení mohly ovlivnit rozhodnutí ve věci. V nálezu šlo v čl. 40 Listiny, (odst. 1 a 2) o porušení zásady NE BIS IN IDEM. Tedy šlo o právní vadu nově odhalenou.
II.
PRVNÍ PRÁVNÍ VADA
První právní vada spočívá v porušení právně nadřazeného práva EU ve věci nevymahatelnosti trestního předpisu souvisejícího s vydáním povolení (licence) k nakládání s konopím, které jsem neměl. Tuto věc níže popisuji.
III.
DRUHÁ PRÁVNÍ VADA
Druhá právní vada spočívá v porušení práva ČR a EU ve věci měření THC v konopí, kterou níže popisuji a dokládám přílohami 1) – 3).
IV.
TŘETÍ PRÁVNÍ VADA
Třetí právní vada spočívá v protiústavnosti mého odsouzení na základě podzákonné normy v rozporu s článkem 39 Listiny základních práv a svobod (dále jen LZPS) z důvodu většího než malého množství konopí, což níže popisuji a dokládám nálezy a přílohami 1) – 7). “Třetí právní vada přímo souvisí a navazuje na druhou právní vadu.”
V.
ČTVRTÁ PRÁVNÍ VADA
Čtvrtá právní vada spočívá v mylné právní kvalifikaci skutku v rozporu s nálezem dne 6.3.2018 sp. zn. III. ÚS 3190/17 a trestním rozhodnutím č. 1/2000 Sb., což níže odůvodňuji.
VI.
PRVNÍ PRÁVNÍ VADA – SPECIFIKACE
Byl jsem odsouzen, že jsem neoprávněně, tzn. bez povolení (licence) pěstoval konopí s obsahem nad 0,3% THC a měl v úmyslu s ním dále nakládat. Porušil jsem tak ustanovení §§ 4, 8 a 24 Zákona o návykových látkách. Tato ustanovení mající v § 8 a § 24 předmětného zákona povahu technického předpisu však nebyla při novelizaci oznámena Evropské komisi (nebyla notifikovaná), jsou proto vůči mně nevymahatelná a nemohou býti vůči mně vytýkána v trestním řízení.
Které vnitrostátní opatření porušuje právo EU:
Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách (dále jen ZoNL)
Opatření ZoNL porušující právo EU vyplývají z těchto novelizací:
- Zákon č. 141/20009 Sb.,kterým se měnil ZoNL
- Zákon č. 50/2013 Sb., kterým se měnil ZoNL a zákon č. 387/2007 Sb.o léčivech
- Zákon č. 273/2013 Sb., kterým se měnil ZoNL
Výše uvedená opatření porušují unijní právo, konkrétně:
Směrnici EP a Rady 98/34/ES (dále jen směrnice) o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů pro služby informační společnosti (ve smyslu směrnice 2015/1535/ES), a to z následujících důvodů: ustanovení § 1 odst. 2 ZoNL bylo přijato novelou č. 273/2013 Sb. a stanovuje, že nikoliv předmětná novela, ale samotný ZoNL z roku 1998 “byl oznámen v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES…“. Tímto české státní orgány záměrně klamou veřejnost, že předchozí neoznámené novely ZoNL oznámeny byly, a proto jsou vymahatelné technické předpisy v nich obsažené. Stejně tak klamavý je vztah k novelám po novele č. 273/2013 Sb. nemuset nadále dodržovat oznamovací povinnost dle směrnice.
1. Ust.§ 1 odst. 2 ZoNL porušuje:
- čl. 12 směrnice, který stanoví, že technický předpis přijatý členskou zemí musí obsahovat odkaz na směrnici
- čl. 8 směrnice ohledně oznamovací povinnosti návrhu technického předpisu členským státem
2. Ust. §§8 ods. 1 a odst. 6 ZoNL a §§ 24 odst. 1 písm. a), 24 a) a 24 b) ZoNL porušují:
- čl. 8 směrnice ohledně oznamovací povinnosti technického předpisu členským státem
- čl. 9 směrnice, kdy Česká republika nepozastavila legislativní proces přijímání techni-
ckého předpisu do doby, než se vyjádří členské státy EU a Evropská komise
- na §§ 8 a 24 ZoNL, které po vstupu do EU stanovily podmínky pravidla k pěstování a nakládání s konopím se vztahuje oznamovací povinnost dle směrnice. Jako technický předpis naplňují definici tzv. jiného požadavku dle čl. 1 bod 4 směrnice a představují podmínky, které mohou významně ovlivnit složení výrobku, jeho podobu nebo uvedení na trh, viz rozsudek SDEU č. C-267/03 (bod 72).
Jak je výše uvedeno, po neoznámených novelách §§8 a 24 ZoNL, byl do ZoNL přijat § 1 odst. 2 ZoNL novelou č. 273/2013 Sb., aniž však ČR tuto změnu Evropské komisi oznámila. To lze ověřit z databáze TRIS, viz č. 2012/392/CZ, kde změna § 1 odst. 2 ZoNL uvedena není.
ČR tak vědomě porušila čl. 12 směrnice, podle kterého musí mít technický předpis odkaz na směrnici. Zároveň tak ČR předstírá, že jak původní změny technických předpisů §§ 8 a 24 ZoNL nove-
lami č. 141/2009 Sb. a č. 50/2013 Sb., tak budoucí změny ZoNL, byla, resp. budou oznámeny Evro-pské komisi.
Ust. § 1 odst. 2 ZoNL tak v rozporu s čl. 8 směrnice dává ČR jakýsi “bianko šek” k obcházení oznamovací povinnosti.
Z hlediska porušení práva EU v mé kauze je nejdůležitější rozsudek SDEU č.C-273/94 (body 13 a 14), který uvádí, že při novelizaci předpisu X musí být notifikována i novelizací nezasažená předchozí ustanovené předpisu X přijatá před vstupem ČR do EU.
To v praxi znamená, že nejen nový “liberální” právní režim týkající se vydání povolení (licence) k výrobě a pěstování konopí s obsahem nad 0,3%THC daný novelami č.141/2009 Sb. A 50/2013 Sb. §§ 8 a 24 ZoNL, ale také původní právní režim přijatý před vstupem ČR do EU, který notifikován být nemusel, je nevymahatelný, jinak by opatření EU nedávalo smysl.
Podotýkám, že jak neomamné konopí (nazývané účelově technické konopí), tak omamné konopí (nazývané účelově léčebné konopí nebo také marihuana) je výrobek ve smyslu práva EU. To pro první případ dokládá rozsudek SDEU č. C – 462/01 (bod 35), pro druhý případ rozsudek SDEU č. C – 137/09 (bod 41).
Že je neoznámený technický předpis nevymahatelný i v trestním řízení dokládá rozsudek SDEU č. C – 255/16 (bod 37).
Pokud by soud nabyl pochybností k porušení nadřazeného práva EU a netrestnosti mého jednání, navrhuji, aby položil SDEU předběžné otázky ve věci vydání povolení (licence) k nakládání s konopím v tomto znění.
1. Představuje ust. § 8 odst.1 zákona č.167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že zákonný režim přešel od režimu, kdy není nárok na vydání povolení k zacházení s návykovými látkami, na režim, kdy takový nárok je daný, a to na základě zákona č. 141/2009 Sb., technický předpis ve smyslu čl. 1 písm. f) směrnice 2015/1535, a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 5 a 6 směrnice 2015/1535 (dříve čl. 8 a 9 směrnice 98/34), nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55?
2. Představují §24 odst. 1 písm. a) § 24a a 24b zákona č.167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že umožňují pěstování konopí pouze licencovaným dodavatelům a požadují, aby veškeré vypěstované konopí pro léčebné použití bylo předáno Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv, který jej dodá do lékáren, jež jsou jako jediné oprávněny konopí vydávat, technický předpis ve smyslu čl. 1 písm.f) směrnice 2015/1535 a jsou tudíž s ohledem na skutečnost, že daná ustanovení zavedená do zákona novelou č.50/2013 Sb. nebyla oznámena Evropské komisi v souladu s čl. 5 a 6 směrnice 2015/1535, nevymahatelná ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55?
3. V případě kladné odpovědi na první dvě otázky, jaký je důsledek nevymahatelnosti předmětných ustanovení zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách? Mohou soudy dotčeného členského státu při přihlédnutí na rozsudek Soudního dvora ve věci C-273/94 (body 13 a 14) Evropská komise proti Nizozemskému království omezit nevymahatelnost pouze na uvedená ustanovení zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, která zavedla alternativu k původnímu prohibičnímu režimu v podobě zákazu pěstování a výroby konopí, který oznámený dle směrnice 98/34 být nemusel?
VII.
DRUHÁ PRÁVNÍ VADA – SPECIFIKACE
ČR nemá žádný právní předpis, který policii zavazuje postupovat určitým způsobem při zjišťování obsahu THC v konopí a určení množství zabraného konopí včetně určení vzorku, ze kterého je obsah THC v konopí měřen.
Přestože se neztotožňuji se závěry soudů I. a II. stupně a stále trvám a trvat budu, že mým vlastnictvím bylo pouze a jen 9 rostlin konopí na vymezeném pozemku, které policie sklidila ve fázi růstu spolu s dalšími 22 rostlinami konopí spoluobviněných PH a MF, s ohledem na výše uvedenou nepřípustnou právní kreativitu a absenci trestního předpisu pro přezkoumatelnost měření policie, stal jsem se tak zřejmě (jako prvopěstitel konopí) současně se spoluobviněnými českým rekordmanem v množství překatrované sušiny z vrcholíků 31 rostlin konopí.
Dle rozsudků totiž bylo na 1 rostlině konopí téměř 600 gramů překatrované sušiny, což je více než desetinásobek váhy obvyklé, na totožně vysokých rostlinách.
Tuto skutečnost – mající přímý vztah na výši trestu, dokládám odkazem na výroční zprávy vlády ve věcech drog od roku 2000 na webu www.vlada.cz, kdy obvyklá váha překatrované sušiny na jedné rostlině je 50 gramů.
Na webu policie – viz Google, zadej: metodika měření THC v konopí, přímý odkaz: www.policie.cz/clanek/metodika-mereni-thc.aspx/ – je uvedeno, že obsah THC je měřen z celého objemu nadzemní části rostliny konopí v souladu s definicí konopí dle § 2 ZoNL a že policie nej-
prve každou rostlinu jako celek po vysušení zváží, následně ji prokatrují a z prokatrovaného vzorku měří obsah THC, přičemž do výsledné hodnoty policie započítává s nulovým obsahem THC vše, co sítem neprošlo (stonek, větve, větvičky a semena).
Tato činnost vždy patří řešit a zkoumat pouze a jen znaleckému pracovišti policie, což, se v mém případě rozhodně nestalo.
V uvedeném článku policie uvádí, že při měření THC rovněž vychází z unijní normy. Tato norma (viz níže – předběžné otázky SDEU) má tři základní parametry.
1. K měření obsahu THC v konopí musí být homogenizován vzorek získaný z nejméně 60 až 200 rostlin konopí, neboť jedna a tatáž rostlina konopí může mít až 28 násobně odlišný obsah THC v konopí, tzn. 0,3% THC, ale také až 8,4% THC. To se ale v mém případě nestalo, přičemž manipulaci se zabraným konopím dokládám přílohou 1)-3).
2. Měření obsahu THC v konopí musí probíhat v období 10 dnů před nakvetením, max. do 20 dnů po odkvětu, neboť obsah THC se odlišných obdobích mění. Zdá se tak v mém případě stalo, nemohu potvrdit ani vyvrátit, protože rostliny konopí ve fázi růstu zabrala policie.
3. Měření obsahu THC v konopí musí probíhat konkrétní chemicko-analytickou metodou. To se v mém případu stalo.
Mohu se domnívat, že policie při měření THC postupovala na základě podzákonné definice vlád-
ního nařízení č. 3/2012 Sb. (Stručně: konopí je vše, co prošlo sítem), která novelizovala původní vládní nařízení č. 455/2009 Sb. s definicí konopí jako celé rostliny konopí včetně kořene.
Bez ohledu na fakt, že vládní nařízení bylo dne 27.4.2021 zrušeno nálezem sp. zn. PL ÚS 98/20, nic z výše uvedeného nevysvětluje, jak jsem mohl mít na rostlině konopí více než 10x víc upotřebitelné rostlinné hmoty než je obvyklé. Navíc za situace, když jsem konopí pěstoval v lese, kde je kyselá půda, která konopí nesvědčí a výsledný výtěžek tak měl být spíše podprůměrný, nikoliv rekordní.
Tyto záhady a nezákonně získaný důkaz vysvětlí citace z obvinění a odborného vyjádření policie, policie v přílohách 2 a 3 vůči vyjádření policejního prezidia v příloze 1.
Policie mi dne 21.6.2017 č.j.KRPB-173659-95/TČ-2016-060072-MAC v obvinění kladla za vinu, že jsem spolu s dalšími dvěma spoluobviněnými v lesním porostu obce Vevčice pěstoval celkem 31 rostlin konopí, přičemž ke dni 29.9.2016 bylo těchto 31 vzrostlých rostlin zabráno policií a ty měly hmotnost, citace „ toxikomansky využitelných částí po usušení 17.500 gramů obsahujících 1503,25 gramů THC“.
Jak uvádí odborné vyjádření policie ze dne 5.12.2016 č.j. KRPB-173659-52/TČ-2016-061371-TI EČ. KRPB-3821-1/KT-2016, vyšetřovatel předložil ke zkoumání nikoliv oněch 31 rostlin, ale, cituji: „Obálka obsahující reprezentativní vzorek (SIC!) zajištěný z toxikomansky využitelných částí rostlin o hmotnosti 237,4 gramů (položky č.1-11 v protokolu o provedení DP), celková hmotnost toxikomansky využitelných částí rostlin je uvedena 17.500 gramů a stonků 23.520 gramů.“
Shrnuto: Odborné práce a posouzení nečinilo odborné pracoviště, ale vyšetřovatel. Jak mohl vyšetřovatel určit, co je reprezentativní vzorek? Rozdíly THC mezi horními a dolními patry rost-
liny konopí jsou až 7% THC. Taková činnost patří do rukou toliko znaleckému pracovišti. Navíc poměr hmotnosti tzv. toxikomansky využitelné části ke stonku je dle odborných vyjádření nejméně 1:2, ale spíše 1:3. Avšak u 31 rostlin zabraných policií byl poměr 1:1,3 (SIC!). Jak by mohly takto chabé stonky unést rekordní množství vrcholíků konopí?!
Jak je uvedeno dále v odborném vyjádření policie z těchto nekompetentní osobou určených 237,4 gramů k expertíze bylo při expertíze použito 6,4 gramů!
Čili ze 17,5 kilogramů vzorku určeného nekompetentní osobou bylo THC (po homogenizaci pouhých 237,4 gramů) měřeno z 6,4 gramů, aniž došlo k homogenizaci celého vzorku (tzn. 17,5 kg) jak určuje unijní dohoda. Bylo THC (po homogenizaci pouhých 237,4 gramů) měřeno 26,4 gramů, aniž došlo k homogenizaci celého vzorku (tzn. 17,5 kg) , jak určuje unijní dohoda, respektive nařízení, jak vysvětlují vědci a znalci a jak v příloze 1) potvrzuje policejní prezidium a policie veřejně dokladuje na webu. Protože odborné údaje nečinil znalec, je sporný nejen výsledný obsah THC, ale rovněž váhový objem. To vše má zásadní vliv na vinu, trest a jeho výši.
Výsledná hodnota 3,65% THC v jedné rostlině, jak uvádí odborné vyjádření policie, tak byla získána způsobem zcela popírajícím občanům policií veřejně garantovaný postup, což je nezákonné.
Všechny tyto výše uvedené skutečnosti mají přímý dopad do níže specifikované třetí a čtvrté právní vady, ale mohou také porušovat právo EU.
Pokud soud nepřisvědčí mým tvrzením, že důkaz byl získán v rozporu se zákonem, navrhuji přerušení řízení a položení těchto předběžných otázek SDEU.
1. Představuje ust. § 29 zákona č.167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že zákonný režim pě-stování konopí k účelům výzkumným (pokusnictví) a národohospodářským (průmysl) přešel do režimu, kdy bylo možné pěstovat konopí bez hlášení úřadům a bez existence metodické normy pro kvantitativní určení obsahu delta-9-tetrahydrocannabinolu (THC) v odrůdách konopí (viz. otázka č. 2), na režim, kdy je možné pěstovat bez hlášení úřadům a bez existence metodické normy pro kvantitativní určení obsahu THC v odrůdách konopí, ale to pouze na pěstební ploše do 100m²/osobu, a to na základě zákona č. 362/2004 Sb., kterým se změnil zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, technický předpis ve smyslu čl. 1 písm. f) směrnice 2015/1535, a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 5 a 6 směrnice 2015/1535, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55?
2. Je třeba v roce 2009 novelizované nařízení Komise (ES) k určení omamných a neomamných odrůd konopí “Metodou společenství pro kvantitativní určení obsahu THC v odrůdách konopí” č. 1122/2009 ze dne 30.11.2009 vykládat v tom smyslu, že brání ve stanovení jiných metod pro měření obsahu THC v odrůdách konopí ke zjištění omamnosti odrůdy, než je metoda uvedená v citovaném unijním předpisu?
VIII.
TŘETÍ PRÁVNÍ VADA – SPECIFIKACE
Byl jsem odsouzen v rozporu s čl. 39 LZPS na základě podzákonného předpisu určující množství konopí zakládající trestnost skutku, a to za naprosto nepředvídatelného a zcela právně vágní situace popsané v kapitole předchozí.
Pokud již dne 23.8.2013 plenární nález Pl.ÚS 13/12 stanovil, že hranici množství musí určit záko-nodárce zákonem a pokud analogicky dne 27.4.2021 plenární nález Pl.ÚS 98/20 toto znovu potvrdil specificky u konopí, je tvrzení ústavního soudce JUDr. Pavla Šámala pro ČTK dne 5.5.2021 k tomuto nálezu, parafrázuji:”vlastně se nic neděje“, naprostým popřením ústavnosti a dělby moci. Justice není zákonodárné!
S ohleden na výše doloženou právní kreativitu v trestním řízení při měření množství konopí a obsahu THC bez jakéhokoliv zákonného předpisu, s ohledem na doložená judikaturní vodítka vyslovená v příloze Okresním soudem v Chrudimi dne 30.9.2020 jako podklad pro výše uvedený nález Pl.ÚS 98/20 s ohledem na doložené prohlášení poslankyně v příloze ze dne 29.4.2020 o neexistenci odborného podkladu pro určení limitu THC v konopí z hlediska ohrožení veřejného zdraví, je článek Pavla Nárožného “Se zákonem v zádech” doložený přílohou nejen vysoceaktuální pro mou kauzu, ale v souhrnu se vším výše a přílohami doloženým důvodem k vážné rozpravě soudu, zda by neměl podat Ústavnímu soudu návrh dle článku 95 odst.2 Ústavy ČR na zrušení §283, §284 a §285 trestního zákoníku pro naprostou nepředvídatelnost právního prostředí, což je zejména v trestním řízení naprosto nepřípustné.
Podotýkám, že ohrožení veřejnéhozdraví, bezpečnosti a ochrana mládeže a stejně tak ochrana veřejných rozpočtů a platby daně obsahu je trestní zákoník v jiných hlavách trestního zákoníku.
Skončila by tak praxe zločinů bez oběti a policie by konala skutečně kriminalistickou práci, nikoli řešila udání a za kriminalistickou práci vykazovala zkosení rostlin konopí s následnými bludy o toxikomanii.
Slovo toxikomanie znamená drogová závislost. Závislost však konopí, chcete-li “marihuana”, nezpůsobuje. Návykovost je na úrovni kávy, jak prokázaly vědecké studie.
Ostatně škodlivost a nebezpečnost konopí zpochybňuje sama Světová zdravotnická organizace. Proto také OSN dne 2.12.2020 právě na návrh Světové zdravotnické organizace vyňalo konopí ze seznamu nebezpečných drog, neboť pro toto tvrzení chybí a vždy chyběly důkazy a právní praxe těžce dopadala na nemocné a bránila řádnému výzkumu.
Pokud letos Parlament schválil zákon č. 366/2021 Sb. novelizují limit THC z 0,3% THC na 1% THC (a opět bez vědeckých podkladů), přičemž omamnost konopí začíná od 3-5% THC, pak za této výše popsané nepřehledné a čl. 4 odst. 4 LZPS popírající situace, by měl soud opravdu velmi poctivě zvážit předložením návrhu na zrušení výše označených trestních předpisů Ústavnímu soudu.
IX.
ČTVRTÁ PRÁVNÍ VADA -SPECIFIKACE
V obvinění je uvedeno, že jsem se spoluobviněnými pěstoval 31 rostlin konopí, z čehož bylo mých 9 rostlin, které jsem si předpěstovával a následně na mnou ohraničeném pozemku ve Vevčicích zasadil a staral se o ně.
Můj úmysl vypěstovat tyto rostliny pro moji osobní potřebu a pro kamarády je v obvinění rovněž uveden.
Přestože se neztotožňuji se spolupachatelstvím, můj čin – pokud nebylo na místě aplikovat § 285 trestního zákoníku jako nedovolené pěstování, neboť rostliny ve fázi růstu sklidila policie – tak mohl naplnit pouze a jen trestný čin výroby dle §283 trestního zákoníku ve stadiu pokusu dle § 21 trestního zákoníku. Tak je také čin definován v nálezu 6.3.2018 sp.zn. III. ÚS 3190/17 analogicky pro mou situaci a kauzu.
Rozhodně považuji za zcela zásadní právní vadu čirou spekulaci tvrzení, že jsem konopí pěstoval k prodeji, kdy na základě této konstrukce, pro kterou vůči mé osobě nesvědčí žádný důkaz, Vrchní soud v Olomouci zrušil rozsudek krajského soudu a uvedl v popisu skutku, že jsem konopí přechovával pro jiného, a tedy šlo o dokonaný trestný čindle § 283 trestního zákoníku, za což jsem byl namísto 4,5 roky dlouhého trestu odsouzen k trestu 8 let ve vězení. Jenže skutek a vyfantazírovaný popis skutku ve výroku pravomocného rozsudku odvolacího soudu jsou dvě odlišné kategorie a trestán mohu být pouze za skutek sám.
K tomu lze odkázat na rozhodnutí č. 1/2000 Sb. Rozh. trest, kde je popsána distinkce mezi skutkem a jeho pokusem.
Citujme: “Skutek samotný na straně jedné a popis skutku na straně druhé však jsou dvě odlišné
kategorie. Skutek je to, co se ve vnějším světě objektivně stalo. Naproti tomu popis skutku je jen slovní formou, jejíž prostřednictvím se skutek odráží ve vyjadřovacích projevech lidské komunikace. Samotný skutek tudíž nelze ztotožňovat s popisem skutku.
Způsob, jímž byl skutek popsán, nevyjadřuje skutkové okolnosti, které by odpovídaly zákonným znakům trestního činu. V tomto rámci orgány činné v trestním řízení uvádějí popis skutku ve svých aktech, jimiž jsou zejména sdělení obvinění, obžaloba, rozsudek, usnesení o zastavení trestního stíhání apod.
Pro rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení je významný především samotný skutek a nikoli jeho popis, protože trestní stíhání se vede ohledně skutku a nikoli ohledně popisu skutku.
Soud si musí vždy, ujasnit, co tvoří samotný skutek, a v návaznosti na to musí skutek být předmětem jeho dalšího postupu, přičemž se nesmí zvažování svého postupu po podání obžaloby omezit jen na to, že vezme na vědomí popis skutku uvedený v obžalobě, resp. že ztotožní popis skutku se skutkem samotným.”
X.
NÁVRH ROZHODNUTÍ
Navrhuji, aby soud rozhodl tak, že:
1. Mi přidělí advokáta z důvodu nemajetnosti
2. Uznal návrh na obnovu za důvodný, zrušil rozsudek Vrchního soudu v Olomouci dne 6.11.2019 čj. 5To39/2019-707 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně dne 28.2.2019 čj.50T7/2018-603 pro výše a přílohami doloženou netrestnost mého skutku,
3. Eventuálně přerušil řízení a položil Soudnímu dvoru EU výše uvedené předběžné otázky dle článku 267 odstavce 4 Smlouvy o fungování EU ve zrychleném řízení vzhledem k tomu, že se nacházím ve výkonu trestu.
Lukáš Chudý
