Návrh advokátům na vyloučení Krajského soudu v Brně – porušeno právo Společenství a judikatura ESLP

Návrh advokátům na vyloučení Krajského soudu v Brně: porušeno právo Společenství a judikatura ESLP

Příloha

Zdůvodnění návrhu vyloučení Krajského soudu v Brně ze všech trestních řízení Mgr. Dušana Dvořáka odsouzeného za výrobu konopí jako léku, neboť níže uvedení soudci Krajského soudu v Brně sp.zn. senátu 3 To 25/2011 – JUDr. Kleinová, JUDr. Ondrušová, Mgr. Lukovský, 4 To 505/2012 – JUDr. Drápal, JUDr. Bartošová, JUDr. Šoukal, 8 To 198/2014 – JUDr. Čech, Mgr. Krátký, Mgr. Jirsová, 5 To 174/2014 – JUDr. Kleinová, JUDr. Flídr, JUDr. Teplý, 9 To 43/2015 – JUDr. Novák, Dr. Dlouhý, JUDr. Kancírová, 5 To 45/2015 – JUDr. Kleinová, JUDr. Teplý, JUDr. Flídr, 5 To 317/2015 – JUDr. Kleinová,JUDr. Flídr, JUDr. Teplý, 4 To 271/2015 – JUDr. Bartošová, JUDr. Gloserová, Mgr. Kafka, 4 To 273/2015 – JUDr. Bartošová, JUDr. Gloserová, Mgr. Kafka, 9 To 408/2016 – Dr. Dlouhý, JUDr. Novák, JUDr. Kancírová, 5 To 297/2017 – JUDr. Kleinová, JUDr. Flídr, JUDr. Teplý, 7 To 118/2017 – Mgr. Hlavina, JUDr. Černá, JUDr. Pálka, 7 To 362/2017 Mgr. Hlavina, JUDr. Gloserová, JUDr. Pálka, 8 To 102/2018 – JUDr. Čech, Mgr. Krátký, Mgr. Jirsová

tvrdili tyto níže doložené nepravdy, což doložme důkazem citacemi odsuzujícího rozhodnutí vůči Mgr. Dušanu Dvořákovi za výrobu konopí jako léku

  1. Okresního soudu v Prostějově sp.zn. 3 T131/2017 dne 18.4.2019 (obnova)

  2. Okresního soudu v Prostějově sp.zn. 2 T 104/2010 dne 16.4.2019 (obnova)

  3. Okresního soudu v Prostějově sp.zn. 11T130/2016 dne 22.3.2019 (obnova)

  4. Okresního soudu v Prostějově sp.zn. 2 T 63/2018 dne 5.2.2019

  5. Okresního státního zastupitelství v Prostějově sp. zn. SPR 120/2019 dne 8.3.2019 (obnova sp.zn. 1 ZT 244/2010, 1 ZT 55/2012, ZT 108/2013) a Krajského státního zastupitelství v Brně sp.zn. 1 SPR 132/2019 dne 19.3.2019 (obnova sp.zn. 5 KZT 46/2012, viz Ústavní soud sp.zn. IV.ÚS 4859/12 dne 29. 5. 2013, obnova sp.zn. 5 KZT 9/2013, viz sp.zn. II.ÚS 1311/13 dne 30. 5. 2013, obnova sp.zn. 5 KZT 70/2013, viz sp.zn. II.ÚS 289/14 dne 19. 2. 2014) a Krajského soudu v Brně dne 9.3.2011 sp.zn. 3 To 25/2011, který všichni výše uvedení soudci Krajského soudu v Brně odkazovali až do dne 22.5.2018 sp.zn. 8 To 102/2018 na toto nepravdivé tvrzení: “ Česká republika odsouzenému Mgr. Dušanu Dvořákovi opakovaně objasnila, z jakých důvodů nepředložila Soudnímu dvoru Evropské unie k rozhodnutí předběžnou otázku ve věci výroby konopí jako léčiva dopadající na neoznámení novely § ust. 8 odst. 1 zákona o návykových látkách novelou č. 141/2009 Sb. ve věci výroby konopí jako léčiva a dopadající na neoznámení novely §§ ust. 5, odst. 5, us. 15 písmeno f), ust. 24 odst 1, ust. 24a) a ust. 24b) zákona o návykových látkách novelou č. 50/2013 Sb. Učinila totiž závěr, že zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, není technickou normou, kterou je třeba nahlásit podle směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 98/34, o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů s tím, že takový postup je vyloučen již s ohledem na ustanovení § 1 odst. 1 uvedeného zákona, podle něhož povinnosti stran zacházení s prekurzory a pomocnými látkami vykonává podle přímo použitelných předpisů Evropských společenství členský stát.

  6. Takovéto tvrzení České republiky je jak v rozporu s veřejnou databází TRIS, nálezem Evropského soudu pro lidská práva dne 20. 9. 2011, č. 3989/07 a 38353/07 k porušení práva na spravedlivý proces nepoložením předběžné otázky Soudnímu dvoru ve spojení s nálezem Soudního dvora ve věci sp.zn. C-144/16 – Município de Palmela, který konstatoval: „dovolávat se (…) neoznámeného technického předpisu (…), postihuje jen uvedený technický předpis, a nikoli celý právní předpis, v němž je obsažen.”, tak nálezem Ústavního soudu dne 25.10.2017 č.j. III.ÚS 3354/16, bod 34, kdy Ústavní soud ČR (1)recentně ve vztahu k úpravě přijaté před vstupem ČR do EU rozhodl: [o] technický předpis […] v případě zákona o návykových látkách de iure jde. Jak vyplývá z judikatury Soudního dvora […], notifikační povinnost dle směrnice […] se uplatňuje i v trestním řízení […] a stanovení požadavků na určitý obsah látky nepochybně jako technickou specifikaci dle čl. 1 bodu 2. směrnice Evropského […] kvalifikovat lze.”

  7. Dále je tvrzení výše uvedených soudců Krajského soudu v Brně, že zákon o návykových látkách není technickým předpisem (2), neboť plní přímo závazné akty práva EU (3) – konkrétně nařízení EP a Rady (ES) č. 273/2004 o prekurzorech drog v rozporu se zákonem o prekurzorech drog č. 272/2013 Sb., který konopí neuvádí a konopí není a nemůže ani nikdy být chemickou látkou k výrobě chemických látech (prekurzorem), neboť je rostlinou, tak nálezem Pl. ÚS 50/04 ze dne 8. 3. 2006 k Nařízení ES č. 1609/2005, kde je doloženo, že nařízení EP a Rady (ES) nelze do zákona implementovat! (4)

  8. Doložme proto důkazem žádost o rozhodnutí o předběžné otázce ve věci výroby a distribuce konopí a jeho produktů podanou francouzským soudem dne 23. října 2018 – trestní řízení proti XY, sp.zn.C-663/18: Soudnímu dvoru Evropské unie je předložena žádost o rozhodnutí o předběžné otázce týkající se výkladu článků 28, 29, 30 a 32 SFEU, nařízení č. 1307/2013(5) č. 1308/2013 (6), jakož i zásady volného pohybu zboží, přičemž je mu položena otázka, zda tato ustanovení a tyto předpisy musejí být vykládány v tom smyslu, že odchylná ustanovení zavedená vyhláškou ze dne 22. srpna 1990 tím, že pěstování konopí, jeho průmyslové zpracování a jeho uvádění na trh omezují pouze na vlákna a semena, stanoví omezení, které není v souladu s právem Společenství [unijním právem].

  9. S ohledem na fakt, že jak v předchozích odvoláních, dovoláních a ústavních a kasačních stížnostech (více než 33x! sp.zn.) bylo Mgr. Dušanem Dvořákem velmi podrobně doloženo, že trestním předpisem s tvrzením justice, že konopí je prekurzor a spor nepřísluší Soudnímu dvoru k rozhodnutí, dochází k porušení nejen základních práv a svobod členů výzkumu Konopí je lék dle čl. 2, 3,5 a 6 Úmluvy o lidských právech, ale také členů náboženské společnosti dle čl. 15, odst 1, čl. 16 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a rovněž k porušení čl. 6 odst. 1 a čl. 7 odst 2 LZPS garantující občanům právo na život a zákaz mučení a nelidského zacházení ve spojení s vědomým a letitým porušováním čl. 4.odst 4 LZPS, kdy je trestní předpis systémově zneužíván k jiným účelům, než jej zákonodárce určil, tzn. k ochraně veřejného zdraví, nelze než odkázat na nález Ústavního soudu ve věci dostupnosti konopí ze dne 5.2.2019, sp.zn. IV. ÚS 3892/18: Přijde-li spravedlnost pozdě, je to totéž, jako by byla odmítnuta.“

  10. Krajský soud v Brně sp.zn 3To 124/2019 ve složení senátu JUDr. Staniczková, Mgr. Šárka Dufková a JUDr. Vladimír Sova by se měli vyloučit z řízení, nebo před odvolacím řízením k podjatosti vydali samostatné usnesení a vypořádali se s výše uvedenými tvrzeními, neboť všechny výše uvedené novelizované technické předpisy výroby konopí jako léku byly přijaty po vstupu do EU!

1 Nález ze dne 5.10.2017 a v opravném usnesení dne 25.10.2017 č.j. III.ÚS 3354/16, bod 34.

2 Citujme nález sp.zn. III.ÚS 3354/16, bod 34 ze dne 5.10.2017: “ “[o] technický předpis […] v případě zákona o návykových látkách de iure jde. Jak vyplývá z judikatury Soudního dvora […], notifikační povinnost dle směrnice […] se uplatňuje i v trestním řízení […] a stanovení požadavků na určitý obsah látky nepochybně jako technickou specifikaci dle čl. 1 bodu 2. směrnice Evropského […] kvalifikovat lze.”

3 Citujme nález Pl. ÚS 50/04 ze dne 8. 3. 2006 k Nařízení ES č. 1609/2005: “ Nařízení ES je bezprostředně aplikovatelné v právu členských států a nepředpokládá další implementaci ve vnitrostátním právu“.

4 Citace ústavního soudu dne 13.4.2012 sp.zn. II. US 664/12: ” … (nejvyšší soud) objasnil, z jakých důvodů nepředložil Soudnímu dvoru Evropské unie k rozhodnutí předběžnou otázku. Učinil totiž závěr, že zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, není technickou normou, kterou je třeba nahlásit podle směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 98/34, o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů s tím, že takový postup je vyloučen již s ohledem na ustanovení § 1 odst. 1 uvedeného zákona, podle něhož povinnosti stran zacházení s prekurzory a pomocnými látkami vykonává podle přímo použitelných předpisů Evropských společenství členský stát.“

5 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým sestanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zrušují nařízení Rady (ES) č. 637/2008 a nařízení Rady (ES) č. 73/2009 (Úř. věst. L 347, s. 608).

6 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 347, s. 671).

Příloha

Zdůvodnění návrhu vyloučení Krajského soudu v Brně ze všech trestních řízení Mgr. Dušana Dvořáka odsouzeného za výrobu konopí jako léku, neboť níže uvedení soudci Krajského soudu v Brně sp.zn. senátu 3 To 25/2011 – JUDr. Kleinová, JUDr. Ondrušová, Mgr. Lukovský, 4 To 505/2012 – JUDr. Drápal, JUDr. Bartošová, JUDr. Šoukal, 8 To 198/2014 – JUDr. Čech, Mgr. Krátký, Mgr. Jirsová, 5 To 174/2014 – JUDr. Kleinová, JUDr. Flídr, JUDr. Teplý, 9 To 43/2015 – JUDr. Novák, Dr. Dlouhý, JUDr. Kancírová, 5 To 45/2015 – JUDr. Kleinová, JUDr. Teplý, JUDr. Flídr, 5 To 317/2015 – JUDr. Kleinová,JUDr. Flídr, JUDr. Teplý, 4 To 271/2015 – JUDr. Bartošová, JUDr. Gloserová, Mgr. Kafka, 4 To 273/2015 – JUDr. Bartošová, JUDr. Gloserová, Mgr. Kafka, 9 To 408/2016 – Dr. Dlouhý, JUDr. Novák, JUDr. Kancírová, 5 To 297/2017 – JUDr. Kleinová, JUDr. Flídr, JUDr. Teplý, 7 To 118/2017 – Mgr. Hlavina, JUDr. Černá, JUDr. Pálka, 7 To 362/2017 Mgr. Hlavina, JUDr. Gloserová, JUDr. Pálka, 8 To 102/2018 – JUDr. Čech, Mgr. Krátký, Mgr. Jirsová

tvrdili tyto níže doložené nepravdy, což doložme důkazem citacemi odsuzujícího rozhodnutí vůči Mgr. Dušanu Dvořákovi za výrobu konopí jako léku

  1. Okresního soudu v Prostějově sp.zn. 3 T131/2017 dne 18.4.2019 (obnova)

  2. Okresního soudu v Prostějově sp.zn. 2 T 104/2010 dne 16.4.2019 (obnova)

  3. Okresního soudu v Prostějově sp.zn. 11T130/2016 dne 22.3.2019 (obnova)

  4. Okresního soudu v Prostějově sp.zn. 2 T 63/2018 dne 5.2.2019

  5. Okresního státního zastupitelství v Prostějově sp. zn. SPR 120/2019 dne 8.3.2019 (obnova sp.zn. 1 ZT 244/2010, 1 ZT 55/2012, ZT 108/2013) a Krajského státního zastupitelství v Brně sp.zn. 1 SPR 132/2019 dne 19.3.2019 (obnova sp.zn. 5 KZT 46/2012, viz Ústavní soud sp.zn. IV.ÚS 4859/12 dne 29. 5. 2013, obnova sp.zn. 5 KZT 9/2013, viz sp.zn. II.ÚS 1311/13 dne 30. 5. 2013, obnova sp.zn. 5 KZT 70/2013, viz sp.zn. II.ÚS 289/14 dne 19. 2. 2014) a Krajského soudu v Brně dne 9.3.2011 sp.zn. 3 To 25/2011, který všichni výše uvedení soudci Krajského soudu v Brně odkazovali až do dne 22.5.2018 sp.zn. 8 To 102/2018 na toto nepravdivé tvrzení: “ Česká republika odsouzenému Mgr. Dušanu Dvořákovi opakovaně objasnila, z jakých důvodů nepředložila Soudnímu dvoru Evropské unie k rozhodnutí předběžnou otázku ve věci výroby konopí jako léčiva dopadající na neoznámení novely § ust. 8 odst. 1 zákona o návykových látkách novelou č. 141/2009 Sb. ve věci výroby konopí jako léčiva a dopadající na neoznámení novely §§ ust. 5, odst. 5, us. 15 písmeno f), ust. 24 odst 1, ust. 24a) a ust. 24b) zákona o návykových látkách novelou č. 50/2013 Sb. Učinila totiž závěr, že zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, není technickou normou, kterou je třeba nahlásit podle směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 98/34, o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů s tím, že takový postup je vyloučen již s ohledem na ustanovení § 1 odst. 1 uvedeného zákona, podle něhož povinnosti stran zacházení s prekurzory a pomocnými látkami vykonává podle přímo použitelných předpisů Evropských společenství členský stát.

  6. Takovéto tvrzení České republiky je jak v rozporu s veřejnou databází TRIS, nálezem Evropského soudu pro lidská práva dne 20. 9. 2011, č. 3989/07 a 38353/07 k porušení práva na spravedlivý proces nepoložením předběžné otázky Soudnímu dvoru ve spojení s nálezem Soudního dvora ve věci sp.zn. C-144/16 – Município de Palmela, který konstatoval: „dovolávat se (…) neoznámeného technického předpisu (…), postihuje jen uvedený technický předpis, a nikoli celý právní předpis, v němž je obsažen.”, tak nálezem Ústavního soudu dne 25.10.2017 č.j. III.ÚS 3354/16, bod 34, kdy Ústavní soud ČR (1)recentně ve vztahu k úpravě přijaté před vstupem ČR do EU rozhodl: [o] technický předpis […] v případě zákona o návykových látkách de iure jde. Jak vyplývá z judikatury Soudního dvora […], notifikační povinnost dle směrnice […] se uplatňuje i v trestním řízení […] a stanovení požadavků na určitý obsah látky nepochybně jako technickou specifikaci dle čl. 1 bodu 2. směrnice Evropského […] kvalifikovat lze.”

  7. Dále je tvrzení výše uvedených soudců Krajského soudu v Brně, že zákon o návykových látkách není technickým předpisem (2), neboť plní přímo závazné akty práva EU (3) – konkrétně nařízení EP a Rady (ES) č. 273/2004 o prekurzorech drog v rozporu se zákonem o prekurzorech drog č. 272/2013 Sb., který konopí neuvádí a konopí není a nemůže ani nikdy být chemickou látkou k výrobě chemických látech (prekurzorem), neboť je rostlinou, tak nálezem Pl. ÚS 50/04 ze dne 8. 3. 2006 k Nařízení ES č. 1609/2005, kde je doloženo, že nařízení EP a Rady (ES) nelze do zákona implementovat! (4)

  8. Doložme proto důkazem žádost o rozhodnutí o předběžné otázce ve věci výroby a distribuce konopí a jeho produktů podanou francouzským soudem dne 23. října 2018 – trestní řízení proti XY, sp.zn.C-663/18: Soudnímu dvoru Evropské unie je předložena žádost o rozhodnutí o předběžné otázce týkající se výkladu článků 28, 29, 30 a 32 SFEU, nařízení č. 1307/2013(5) č. 1308/2013 (6), jakož i zásady volného pohybu zboží, přičemž je mu položena otázka, zda tato ustanovení a tyto předpisy musejí být vykládány v tom smyslu, že odchylná ustanovení zavedená vyhláškou ze dne 22. srpna 1990 tím, že pěstování konopí, jeho průmyslové zpracování a jeho uvádění na trh omezují pouze na vlákna a semena, stanoví omezení, které není v souladu s právem Společenství [unijním právem].

  9. S ohledem na fakt, že jak v předchozích odvoláních, dovoláních a ústavních a kasačních stížnostech (více než 33x! sp.zn.) bylo Mgr. Dušanem Dvořákem velmi podrobně doloženo, že trestním předpisem s tvrzením justice, že konopí je prekurzor a spor nepřísluší Soudnímu dvoru k rozhodnutí, dochází k porušení nejen základních práv a svobod členů výzkumu Konopí je lék dle čl. 2, 3,5 a 6 Úmluvy o lidských právech, ale také členů náboženské společnosti dle čl. 15, odst 1, čl. 16 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a rovněž k porušení čl. 6 odst. 1 a čl. 7 odst 2 LZPS garantující občanům právo na život a zákaz mučení a nelidského zacházení ve spojení s vědomým a letitým porušováním čl. 4.odst 4 LZPS, kdy je trestní předpis systémově zneužíván k jiným účelům, než jej zákonodárce určil, tzn. k ochraně veřejného zdraví, nelze než odkázat na nález Ústavního soudu ve věci dostupnosti konopí ze dne 5.2.2019, sp.zn. IV. ÚS 3892/18: Přijde-li spravedlnost pozdě, je to totéž, jako by byla odmítnuta.“

  10. Krajský soud v Brně sp.zn 3To 124/2019 ve složení senátu JUDr. Staniczková, Mgr. Šárka Dufková a JUDr. Vladimír Sova by se měli vyloučit z řízení, nebo před odvolacím řízením k podjatosti vydali samostatné usnesení a vypořádali se s výše uvedenými tvrzeními, neboť všechny výše uvedené novelizované technické předpisy výroby konopí jako léku byly přijaty po vstupu do EU!

1 Nález ze dne 5.10.2017 a v opravném usnesení dne 25.10.2017 č.j. III.ÚS 3354/16, bod 34.

2 Citujme nález sp.zn. III.ÚS 3354/16, bod 34 ze dne 5.10.2017: “ “[o] technický předpis […] v případě zákona o návykových látkách de iure jde. Jak vyplývá z judikatury Soudního dvora […], notifikační povinnost dle směrnice […] se uplatňuje i v trestním řízení […] a stanovení požadavků na určitý obsah látky nepochybně jako technickou specifikaci dle čl. 1 bodu 2. směrnice Evropského […] kvalifikovat lze.”

3 Citujme nález Pl. ÚS 50/04 ze dne 8. 3. 2006 k Nařízení ES č. 1609/2005: “ Nařízení ES je bezprostředně aplikovatelné v právu členských států a nepředpokládá další implementaci ve vnitrostátním právu“.

4 Citace ústavního soudu dne 13.4.2012 sp.zn. II. US 664/12: ” … (nejvyšší soud) objasnil, z jakých důvodů nepředložil Soudnímu dvoru Evropské unie k rozhodnutí předběžnou otázku. Učinil totiž závěr, že zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, není technickou normou, kterou je třeba nahlásit podle směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 98/34, o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů s tím, že takový postup je vyloučen již s ohledem na ustanovení § 1 odst. 1 uvedeného zákona, podle něhož povinnosti stran zacházení s prekurzory a pomocnými látkami vykonává podle přímo použitelných předpisů Evropských společenství členský stát.“

5 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým sestanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zrušují nařízení Rady (ES) č. 637/2008 a nařízení Rady (ES) č. 73/2009 (Úř. věst. L 347, s. 608).

6 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 347, s. 671).