Základní informace k právům církví

Od: Houdková Lenka <Lenka.Houdkova@mkcr.cz>
Datum: 16. října 2015 14:44
Předmět: FW: Církev – žádost o informace ze zákona o informacích
Komu: “dusandvorak@seznam.cz” <dusandvorak@seznam.cz>
Kopie: Chocholáč Aleš <Ales.Chocholac@mkcr.cz>, Bendová Pavla <Pavla.Bendova@mkcr.cz>



Vážený pane Dvořáku,

k Vašim dotazům obsaženým v žádosti o poskytnutí informací ze dne 10. října 2015 ve věci registrace a postavení církví a náboženských společností uvádíme následující

1) Zda je pro registraci církve potřeba 300 nebo 10 tisíc občanů a která ustanovení kterého zákona tuto rozdílnou informaci řeší?

Registrací se církev a náboženská společnost stává právnickou osobu.

K získání registrace je nezbytné podat návrh na registraci. Náležitosti návrhu na registraci církve a náboženské společnosti jsou stanoveny v § 10 zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), ve znění pozdějších předpisů.

Jednou z podmínek pro registraci církve a náboženské společnosti je předložení podpisů nejméně 300 zletilých občanů České republiky nebo cizinců s trvalým pobytem v České republice hlásících se k této církvi a náboženské společnosti.

Registrovaná církev a náboženská společnost může po 10 letech registrace požádat  za splnění určitých podmínek stanovených v § 11 zákona č. 3/2002 Sb. o přiznání oprávnění k výkonu zvláštních práv (např. působení v armádě, věznicích, oddávání, zřizování církevních škol aj.).

Jedním z předpokladů pro získání oprávnění k výkonu zvláštních práv je předložení podpisů tolika zletilých občanů České republiky nebo cizinců s trvalým pobytem v České republice hlásících se k této církvi a náboženské společnosti, kolik činí nejméně 1 promile obyvatel České republiky podle posledního sčítání lidu.

2) Jaké ustanovené kterého zákona dokládá rozdíly – pokud existují – práv a povinností církve, která byla registrována 10 tisíci nebo jen 300 občany

Registrované církve a náboženské společností, které disponují oprávněním k výkonu zvláštních práv, mohou na rozdíl od pouze registrovaných církví a náboženských společností vykonávat tato zvláštní práva. Současná právní úprava (§ 7 zákona č. 3/2002 Sb.) zná celkem pět zvláštních práv:

  1. právo vyučovat náboženství na veřejných školách
  1. právo pověřit osoby vykonávající duchovenskou činnost k výkonu duchovenské služby v ozbrojených silách České republiky, v místech, kde se vykonává vazba, trest odnětí svobody, zabezpečovací detence, ochranné léčení a ochranná výchova,
  1. právo konat obřady, při nichž jsou uzavírány církevní sňatky
  1. právo zřizovat církevní školy
  1. právo zachovávat povinnost mlčenlivosti duchovními v souvislosti s výkonem zpovědního tajemství nebo s výkonem práva obdobného zpovědnímu tajemství, je-li tato povinnost tradiční součástí učení církve a náboženské společnosti nejméně 50 let.

Výkon jednotlivých zvláštních práv je upraven zvláštními právními předpisy nebo dohodami mezi církvemi a náboženskými společnostmi a státem. Např. pravidla pro církevní sňatky jsou v občanském zákoníku (viz § 656 a násl. zákona č. 89/2012 Sb.)

3) Existuje nějaká zákonná povinnost, jak konkrétně mají vypadat registrační formuláře s podpisy občanů k podání registrace a jaká identifikační data jsou při sběru nezbytná a jaké ustanovené kterého zákona to upravuje?

Náležitosti návrhu na registraci vymezuje ustanovení § 10 zákona č. 3/2002 Sb. Návrh na registraci musí obsahovat

  • základní charakteristiku církve a náboženské společnosti, jejího učení a poslání

    ·        zápis o založení církve a náboženské společnosti na území České republiky

  • v originále podpisy nejméně 300 zletilých občanů České republiky nebo cizinců s trvalým pobytem v České republice hlásících se k této církvi a náboženské společnosti, s uvedením jejich osobních údajů podle tohoto zákona a s uvedením totožného textu na každém podpisovém archu, který uvádí plný název církve a náboženské společnosti
  • základní dokument (náležitosti základního dokumentu jsou stanoveny v § 10 odst. 3 zákona č. 3/2002 Sb.)

Ke každému podpisu musí být uvedeny osobní údaje podepsané osoby. Konkrétně se jedná o jméno, popřípadě jména a příjmení, rodné číslo nebo datum narození, adresu místa pobytu na území České republiky, kde má fyzická osoba hlášen trvalý pobyt, v případě cizinců i údaj o jejich státním občanství. Jelikož ne každý skutečně bydlí na adrese svého trvalého pobytu, doporučujeme v těchto případech uvést na podpisovém archu i doručovací adresu.

Zákonem není předepsán povinný formulář pro návrh na registraci, ani pro podpisové archy. Lze však využít doporučený vzor podpisového archu, který je umístěn na webových stránkách Ministerstva kultury –

http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=372

4) Jaké ustanovené kterého zákona upravují nezbytné náležitosti doložené ministerstvu kultury pro registraci církve s 300 členy a pro registraci církve s 10 000 členy?

Náležitosti návrhu na registraci církve a  náboženské společnosti upravuje § 10 zákona č. 3/2002 Sb.

Náležitosti návrhu na přiznání oprávnění k výkonu zvláštních práv upravuje § 11 zákona č. 3/2002 Sb.

5) Je pravdou, že církve mají ze zákona oprávnění zakládat hřbitovy, školy a lazarety atd? jaké ustanovené kterého zákona to upravuje?

Podle § 17 odst. 1 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, má registrovaná církev a náboženská společnost  právo zřídit veřejné pohřebiště.

Platí, že vykonávat činnost školy mohou jakékoliv právnické osoby, jejichž předmětem činnosti je poskytování vzdělávání nebo školských služeb. Zřizovatelem těchto právnických osob pak mohou být právnické nebo fyzické osoby [viz § 8 zákona č. 561/2004 b., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů]. Je-li zřizovatelem soukromá právnická osoba (včetně registrované církve a náboženské společnosti) nebo fyzická osoba, pak mají školy postavení tzv. soukromých škol.

Registrované církve a náboženské společnosti, které disponují oprávněním k výkonu zvláštních práva zřizovat církevní školy, mohou zřizovat tzv. církevní školy. Rozdíl mezi soukromými a církevními školami je pak v podstatě v jejich financování, kdy církevní školy mají téměř stejné financování jako veřejné školy (školy zřízené státem, obcemi či kraji) – viz § 160 – 163 zákona č. 561/2004 Sb.

Poskytovat zdravotní služby je možné na základě oprávnění k poskytování zdravotních služeb. Přiznání tohoto oprávnění fyzickým a právnickým osobám upravuje zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů. Registrované církve a náboženské společnosti mají při přiznávání tohoto oprávnění stejnou pozici jako ostatní právnické osoby.

6) Je nějak zákonem omezeno, co smí a nesmí býti modlitebním předmětem?

Právní řád ČR neupravuje otázku modlitebních předmětů. To spadá do vnitřní sféry každé církve a náboženské společnosti, která si toto sama upraví (čl. 16 odst. 2 Listiny základních práv a svobod). Výjimkou jsou pouze excesy, které by znamenaly např. rozpor s veřejným pořádkem, veřejným zdravím či veřejnou mravností, v takových případech by stát byl nucen zasáhnout.

7) Je nějak zákonem omezeno, co smí a nesmí být předmětem věrouky a základních teologických dokumentů církve?

Otázka věrouky církve a náboženské společnosti je věcí její vnitřní autonomie, která je chráněna čl. 16 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Hranice této autonomie jsou vymezeny v ustanovení § 5 zákona č. 3/2002 Sb. Věrouka církve a náboženské společnosti nesmí sledovat porušení práva nebo dosažení nějakého cíle nezákonným způsobem. Ustanovení § 5 uvádí příkladmý výčet nedovolených učení:

  • popírá nebo omezuje osobní, politická nebo jiná práva fyzických osob pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání nebo sociální postavení,
  • rozněcuje nenávist a nesnášenlivost,
  • podporuje násilí nebo porušování právních předpisů,
  • závažně narušuje veřejnou mravnost, veřejný pořádek nebo veřejné zdraví,
  • omezuje osobní svobodu osob zejména tím, že využívá psychický nebo fyzický nátlak k vytvoření závislosti, která vede k fyzickému, psychickému nebo ekonomickému poškozování těchto osob nebo jejich rodinných příslušníků, k poškozování jejich sociálních vazeb včetně omezování psychického vývoje nezletilých nebo omezování jejich práva na vzdělání4), nebo zabraňuje nezletilým přijmout zdravotní péči odpovídající zdravotním potřebám, nebo
  • učení je utajováno vcelku nebo v některých částech.

8) Je nějak zákonem vymezeno, zda církve smí nebo nesmí hospodařit a je hospodaření církví proti  jiným subjektum nějak omezeno, nebo naopak zvýhodněno (např. daně apod)?

Právní řád ČR vychází z toho, že  účelem církve a náboženské společnosti je vyznávání určité náboženské víry, ať veřejně nebo soukromě, a zejména s tím spojeného shromažďování, bohoslužby, vyučování, duchovní služby a případně obecně prospěšné činnosti [§ 3 písm. a) zákona č. 3/2002 Sb.]. Podnikání a jiná výdělečná činnost církve a náboženské společnosti mohou být proto pouze její doplňkovou výdělečnou činností (§ 27 odst. 5 zákona č. 3/2002 Sb.). Porušení těchto pravidel může vést ke zrušení registrace církve a náboženské společnosti [§ 22 odst. 1 písm. c) zákona č. 3/2002 Sb.].

V oblasti daní registrované církve a náboženské společností sdílí s dalšími neziskovými právnickými osobami daňové výhody veřejně prospěšných poplatníků (§ 17a a 18a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů). Navíc jsou od daně z příjmů osvobozeny výnosy kostelních sbírek, příjmy za církevní úkony a příspěvky členů u registrovaných církví a náboženských společností [§ 19 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů]. Naopak srovnatelná s ostatními neziskovými organizacemi jsou osvobození od daně z pozemků a daně ze staveb a jednotek pro budovy sloužící k vykonávání náboženských obřadů a k výkonu duchovní správy a pozemky, které s nimi tvoří funkční celek [srov. § 4 odst. 1 písm. e) a f) a § 9 odst. 1 písm. e) a f) zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů].

S pozdravem

JUDr. Lenka Houdková

vedoucí oddělení registrací

Ministerstvo kultury

odbor církví

T     +420 224 301 115

E     lenka.houdkova@mkcr.cz

W    www.mkcr.cz

A     kancelář (office)        Dukelských hrdinů 530/47, 170 00 Praha 7

A     sídlo (official)            Maltézské náměstí 1, 118 11, Praha 1

Ministerstvo kultury
Odbor církví 
Maltézské náměstí 1
118 11 Praha 1

Věc: žádost o informace ze zákona o informacích

Sdělte prosím,

1) zda je pro registraci církve potřeba 300 nebo 10 tisíc občanů a která ustanovení kterého zákona tuto rozdílnou informaci řeší

2) jaké ustanovené kterého zákona dokládá rozdíly – pokud existují – práv a povinností církve, která byla registrována 10 tisíci nebo jen 300 občany

3) existuje nějaká zákonná povinnost, jak konkrétně mají vypadat registrační formuláře s podpisy občanů k podání registrace a jaká identifikační data jsou při sběru nezbytná a jaké ustanovené kterého zákona to upravuje
4) jaké ustanovené kterého zákona upravují nezbytné náležitosti doložené ministerstvu kultury pro registraci církve s 300 členy a pro registraci církve s 10 000 členy

5) je pravdou, že církve mají ze zákona oprávnění zakládat hřbitovy, školy a lazarety atd? jaké ustanovené kterého zákona to upravuje?

6) je nějak zákonem omezeno, co smí a nesmí býti modlitebním předmětem?

7) je nějak zákonem omezeno, co smí a nesmí být předmětem věrouky a základních teologických dokumentů církve?
8) je nějak zákonem vymezeno, zda církve smí nebo nesmí hospodařit a je hospodaření církví proti  jiným subjektum nějak omezeno, nebo naopak zvýhodněno (např. daně apod)?

Děkuji, přeji pěkný den a jsem s pozdravem

Dušan Dvořák, 12.1.1962, Tylova 963/2, 779 00 Olomouc