Ústavní soud pod sp. zn.: SPR. ÚS 700/24 dne 29. července 2024 (KJL) k měření THC v konopí, ke kárným / trestním podnětům na soudce ústavního soudu a reakcím předsedy soudu pod sp. zn.: SPR. ÚS 758/24 a sp. zn.: SPR. ÚS 773/24 (DD a AA) dne 13. září 2024. Edukativní konopná klinika je rovněž zakladatelem náboženských spolků Konopné církve, proto je zde uvedeno zamítavé rozhodnutí II.ÚS 503/19 ze dne 26. 3. 2019 položit předběžné otázky Soudnímu dvoru EU ve věci exportu a importu konopných modlitebních předmětů.
………. dne 22. července 2024 bylo Ústavnímu soudu doručeno Vaše podání nazvané jako Žádost o vydání informace dle infozákona, ev. vyjádření dle správního řádu. Dne 25. července 2024 bylo Ústavnímu soudu doručeno Vaše podání označené jako „Důkazní dodatky k žádosti ze dne 22. 7. 2024“, které v příloze obsahuje několik dokumentů … včetně rozsudku Krajského soudu v v Ostravě – pobočka v Olomouci č. j. 65 A 7/2023- 47. ………….…. Jelikož uvádíte, že informace požadujete s ohledem na opakovaná vyjádření ústavního soudu v odůvodnění zamítnutých ústavních stížností, dovoluji si Vás v této souvislosti upozornit na to, že Ústavní soud není v režimu informačního zákona dle ZSPI povinen obhajovat, odůvodňovat ani „dovysvětlovat“ svůj postup v předchozích soudních řízeních. …… Rozhodnutí Ústavního soudu jsou v řízeních podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZÚS“), konečná, nelze se proti nim odvolat a argumentace soudu vedoucí k výroku rozhodnutí je uvedena právě v odůvodnění daných rozhodnutí.
.. K dotazu, zda existuje nález, kdy ústavní soud bez vnějšího zásahu sám o sobě dle poznání „mýlky“ odmítl předchozí nálezy v předmětné věci, Vám sděluji, že pokud senát Ústavního soudu v souvislosti se svou rozhodovací činností dospěje k právnímu názoru odchylnému od právního názoru Ústavního soudu vysloveného v nálezu, předloží otázku k posouzení plénu.
Stanoviskem pléna je senát v dalším řízení vázán (§ 23 ZÚS). Důvodová zpráva k tomuto ustanovení dodává, že s ohledem na právní relevanci právních názorů Ústavního soudu (tj. pléna a senátů) je třeba zajistit, aby mezi postupně vyslovenými jednotlivými právními názory Ústavního soudu nebyl rozpor.
Toho se má dosáhnout tak, že pociťuje-li senát potřebu odchýlit se od právního názoru vysloveného v nálezu Ústavního soudu (tj. pléna nebo některého senátu), předloží věc k posouzení plénu Ústavnímu soudu, jehož stanoviskem bude v dalším řízení vázán.
Plénum sjednocuje judikaturu rozhodovacích orgánů Ústavního soudu zvláštním postupem podle § 11 odst. 2 písm. i) ZÚS a postupem podle § 11 odst. 2 písm. h) ZÚS řeší nesoulad v názorech členů uvnitř senátu.
Prostředkem ke sjednocení je zaujímání stanoviska k odchylnému právnímu názoru senátu podle § 23, což je v podstatně návrh na změnu právního názoru Ústavního soudu.
V případě změny právního názoru pléna není třeba stanovisko pléna vyžadovat.
Tuto skutečnost plénum konstatuje nikoli ve stanovisku, nýbrž přímo ve svém nálezu, ve kterém svůj právní názor mění. (Srov. otázku odnětí platů soudců – nález Ústavního soudu Pl. ÚS 13/99, oproti nálezu Pl. ÚS 16/2000, obdobně volební kauce – nález Pl. ÚS 3/96 oproti nálezu Pl. ÚS 42/2000). (FILIP, Jan. § 23 [Odchylný právní názor]. In: FILIP, Jan, HOLLÄNDER, Pavel, ŠIMÍČEK, Vojtěch. Zákon o Ústavním soudu. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2007, s. 99.) … Současně ale musím podotknout, že změna právního názoru nastává v souvislosti se změnou právní úpravy, vývojem praxe, aplikačními poznatky nebo se zohledněním mezinárodní judikatury v předmětné oblasti.
Z důvodu „poznání vlastní mýlky“ ke změně judikatury Ústavního soudu ještě nedošlo.
K další části Vašeho dotazu, tedy zda se Ústavní soud někdy veřejně omluvil za předchozí vědomě nepravdivé výroky klíčové pro posouzení viny a trestu, Vám sděluji, že Ústavní soud v řízeních o ústavních stížnostech nerozhoduje o vině a trestu, ale zabývá se ochranou základních práv a svobod…. Není proto možné, aby Ústavní soud vyjádřil vědomé nepravdivé výroky klíčové pro posouzení viny a tresu, a neměl tedy ani příležitost, aby se za ně omlouval.
S pozdravem JUDr. Vlastimil Göttinger, Ph.D., LL.M.
generální sekretář Ústavního soudu
Ke kárným / trestním podnětům a reakcím předsedy soudu pod sp. zn.: SPR. ÚS 758/24 a Sp. zn.: SPR. ÚS 773/24 dne 13. září 2024
Sp. zn.: SPR. ÚS 758/24 dne 13. září 2024
………. na pokyn předsedy Ústavního soudu, pana JUDr. Josefa Baxy, reaguji na svazek písemností, které od Vás, z Vaší datové schránky, obdržel dne 24. 8. 2024, ……určeným vedle pana předsedy Ústavního soudu …. SPR. ÚS 700/24 …..ještě panu prezidentovi republiky, panu ministru spravedlnosti a panu nejvyššímu státnímu zástupci.
Ke kárnému řízení se soudcem Ústavního soudu, k jehož zahájení je příslušný (výlučně) předseda Ústavního soudu, připomínám, že ačkoli podnět k takovému kroku může panu předsedovi (neformálně) podat kdokoli – každý, jeho vyhodnocení zůstává pouze na něm, přičemž není zavázán k žádné procesní reakci. ……. Postoj, který k nim pan předseda zaujal, nasvědčuje tomu, že v jejich obsahu neidentifikoval nic, na co by mohl smysluplně reagovat……….. připomínám, že všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou bezvýhradně konečné, neboť náš právní řád nenabízí žádný nástroj, jehož užití by, jakkoli mimořádně, mohlo vést k jejich změně či dokonce zrušení.
Nepřímo to vyplývá i z Čl. 89 odst. 2 Ústavy České republiky – jsou-li vykonatelná rozhodnutí Ústavního soudu závazná pro všechny orgány či osoby, Ústavní soud nemůže být výjimkou.
O zpochybnění se (tedy) lze pokusit jen cestou stížnosti k mezinárodnímu soudu, poznamenávám, že aktuálně je již předmětem přezkumu prováděného Úřadem pro ochranu osobních údajů.
Mohu však na druhé straně potvrdit, že podněty tohoto druhu pan předseda nikdy na lehkou váhu nebere. Ke stížnosti související se žádostí o informace, podané podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, evidované u Ústavního soudu pod spisovou značkou SPR. ÚS 700/24
Příslušný spis mu byl postoupen a je tudíž bezpředmětné obracet se v této věci nadále na Ústavní soud.
V úctě JUDr. Petr Chládek, v. r.
poradce pro správní agendu
Ke kárným / trestním podnětům a reakcím předsedy soudu pod sp. zn.: SPR. ÚS 758/24 a Sp. zn.: SPR. ÚS 773/24 dne 13. září 2024
……. na pokyn předsedy Ústavního soudu, pana JUDr. Josefa Baxy, reaguji na dopis (určený souběžně panu prezidentovi republiky) … a pan ministr spravedlnosti a pan nejvyšší státní zástupce, „
Postoj, který ke vzpomínaným textům pan předseda zaujal, nasvědčuje tomu, že v jejich obsahu neidentifikoval nic, na co by mohl smysluplně reagovat; mimo jiné má takový předpoklad souvislost s bohatou korespondencí, kterou s Ústavním soudem, většinou mimo rámec řízení o projednatelném návrhu, vedl v minulosti pan Mgr. Dušan Dvořák, eventuálně subjekty, v nichž má účast.
Obsah tedy vzal pan předseda na vědomí.
Jestliže jsem byl pověřen podat Vám o tom stručnou informaci, za svoji osobu – z vlastní iniciativy připomínám, že všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou bezvýhradně konečné, neboť náš právní řád nenabízí žádný nástroj, jehož užití by, jakkoli mimořádně, mohlo vést k jejich změně či dokonce zrušení. Nepřímo to vyplývá i z Čl. 89 odst. 2 Ústavy České republiky – jsou-li vykonatelná rozhodnutí Ústavního soudu závazná pro všechny orgány či osoby, Ústavní soud nemůže být výjimkou. O zpochybnění se (tedy) lze pokusit jen cestou stížnosti k mezinárodnímu soudu.
Ke kárnému řízení se soudcem Ústavního soudu, k jehož zahájení je příslušný (výlučně) předseda Ústavního soudu, připomínám, že ačkoli podnět k takovému kroku může panu předsedovi (neformálně) podat kdokoli – každý, jeho vyhodnocení zůstává pouze na něm, přičemž není zavázán k žádné procesní reakci.
Mohu však na druhé straně potvrdit, že podněty tohoto druhu pan předseda nikdy na lehkou váhu nebere. Ke stížnosti související se žádostí o informace, podané podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, evidované u Ústavního soudu pod spisovou značkou SPR. ÚS 700/24 INF, poznamenávám, že aktuálně je již předmětem přezkumu prováděného Úřadem pro ochranu osobních údajů.
Příslušný spis mu byl postoupen a je tudíž bezpředmětné obracet se v této věci nadále na Ústavní soud.
V úctě JUDr. Petr Chládek v. r. poradce pro správní agendu
II.ÚS 503/19 ze dne 26. 3. 2019 (Konopná církev a položení předběžných otázek Soudnímu dvoru EU ve věci exportu a importu konopných modlitebních předmětů)
Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Vojtěcha Šimíčka, soudkyně Kateřiny Šimáčkové a soudce Ludvíka Davida (soudce zpravodaj) o ústavní stížnosti stěžovatele Mgr. Dušana Dvořáka, zastoupeného Mgr. Davidem Macháčkem, advokátem se sídlem T. G. Masaryka 108, Kladno, proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 12. 2018 č. j. 7 As 188/2018-386, rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. 3. 2018 č. j. 11 A 1/2017- 388 a rozhodnutí Ministerstva kultury ze dne 22. 12. 2016 č. j. MK 78898/2016 OLP, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
1. Stěžovatel podal dne 8. 2. 2019 nesrozumitelnou ústavní stížnost, kterou v průběhu doby sám doplňoval. Dne 25. 2. 2019 byl Ústavním soudem vyzván k odstranění vad svého podání, což učinil přípisem ze dne 1. 3. 2019 prostřednictvím zvoleného zástupce.
2. Ten v doplněné ústavní stížnosti uvedl, že tato směřuje proti v záhlaví uvedeným rozhodnutím, když zejména usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 12. 2018 č. j. 7 As 188/2018-386 došlo k porušení základních práv a svobod stěžovatele garantovaných čl. 15 odst. l, čl. 16 odst. l, čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
3. Stěžovatel podal dne 14. 7. 2016 Ministerstvu kultury návrh na registraci náboženské společnosti Chrám Přírody (původně Konopná církev). Rozhodnutím Ministerstva kultury ze dne 22. 12. 2016 č. j. MK 78898/2016 OLP byl návrh bez věcného projednání zamítnut. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 15. 3. 2018 č. j. 11 A 1/2017-388 označil jednání Ministerstva kultury za nezákonné a přikázal návrh řádně projednat.
4. Nejvyšší správní soud poté odmítl stěžovatelovu kasační stížnost s odkazem na své rozhodnutí ze dne 1. 7. 2015 č. j. 5 Afs 91/2012–41, podle něhož „Kasační stížnost podaná účastníkem, který byl v řízení před krajským soudem procesně úspěšný a který nenamítá, že krajský soud měl výrokem ve věci rozhodnout jinak, je podle §104 odst. 2 s. ř. s. nepřípustná.“
5. Ústavní soud po přezkoumání napadených rozhodnutí shledal, že Nejvyšší správní soud postupoval ve věci kasační stížnosti stěžovatele podle příslušných ustanovení soudního řádu správního, napadené usnesení řádně odůvodnil, a proto je ústavní stížnost proti tomuto rozhodnutí zjevně neopodstatněná. Ústavní stížnost směřující proti rozsudku Městského soudu v Praze, potažmo proti rozhodnutí Ministerstva kultury, je za této procesní situace nutno posuzovat jako nepřípustnou (§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů), neboť se jedná o rozhodnutí kasační a věc stěžovatele tedy není v tuto chvíli pravomocně skončena.
6. Z výše uvedených důvodů Ústavní soud ústavní stížnost odmítl zčásti jako návrh zjevně neopodstatněný podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu a zčásti jako návrh nepřípustný podle § 43 odst. 1 písm. e) téhož zákona. S ohledem na důvody odmítnutí ústavní stížnosti se Ústavní soud nezabýval stěžovatelovým návrhem na položení předběžné otázky Soudnímu dvoru Evropské unie.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 26. března 2019
Vojtěch Šimíček, v. r.
předseda senátu
