Návrh ze dne 1.května 2026 na povolení obnovy prvních čtyř trestních řízení Mgr. Dušana Dvořáka v letech 2009 – 2012 jako ředitele Edukativní konopné kliniky za porušení § 283 tr. zákoníku pěstováním konopím na výrobu léku a výzkum Konopí je lék zřizovatelů Edukativní konopné kliniky aliance nevládních organizací Cannabis is The Cure, z.s.
Návrh na obnovu trestního řízení
Okresní soud v Prostějově
Havlíčkova 16
797 09 Prostějov
Dne 1. května 2026
Datovou schránkou
Navrhovatel (dříve odsouzený):
Mgr. Dušan Dvořák, nar. 12.ledna 1962 v Olomouci[1]
Tr. bydliště: 798 55 Ospělov 6
SPOLEČNÝ NÁVRH NA POVOLENÍ OBNOVY ŘÍZENÍ
podle § 278 a násl. trestního řádu
v níže vedených věcech u Okresního soudu v Prostějově jako první čtyři trestní řízení vedená proti navrhovateli dle § 283 tr. zákoníku
- sp. zn. 2 T 104/2010
- sp. zn. 2 T 65/2011, resp. sp.zn. 2 Nt 1257/2013
- sp. zn. 2 Nt 1151/2014
- sp. zn. 3Nt 1151/2014
spojený s návrhem na přerušení řízení a položení předběžných otázek Soudnímu dvoru Evropské unie a s návrhem na společné projednání věcí.
- Vymezení návrhu
Ve výše uvedených předmětných prvních čtyřech trestních řízeních navrhovateleza zabrané úrody konopí a zabrané léčebné produkty z konopí na výzkumnické farmě konopí Edukativní konopné kliniky v Ospělově v letech 2008–2012 navrhovatel opakovaně namítal porušení základních práv nepoložením předběžných otázek Soudnímu dvoru EU také ústavnímu a evropskému soudu, konkrétně:
První trestní řízení sp. zn. 2 T 104/2010 za úrody konopí v roce 2008 a 2009 bylo ukončené v roce 2014 bez projednání ESLP pod. sp.zn. 66 981/12 (a podruhé ukončené u ESLP bez projednání pod sp. zn. 69 984/16 při nepovolení obnovy řízení 2 T 104/2010) s výrokem ESLP využit možnosti neprojednat právně přípustnou, řádně a v advokátním zastoupení se všemi přílohami včasně podanou stížnost navrhovatele na rozhodnutí ústavního soudu sp.zn. II. ÚS 664/12 (a nepovolení obnovy řízení 2 T 104/2010 pod sp.zn. III.ÚS 396/16)
Druhé trestní řízení sp. zn. 2 T 65/2011, resp. sp.zn. 2 Nt 1257/2013 za úrodu konopí v roce 2010 bylo ukončené současně s prvním rozhodnutím ESLP v roce 2014 pod sp.zn. 1 332/13s výrokem ESLP využit možnosti ESLP neprojednat řádně podanou stížnost navrhovatele na rozhodnutí ústavního soudu sp.zn. IV. US 4859/12
Třetí trestní řízení sp. zn. 2 Nt 1151/2014 za úrodu konopí v roce 2011 ukončené v roce 2014 ESLP současně s prvním a druhým rozhodnutím ESLP pod sp.zn. 79 490/13 s výrokem využití možnosti ESLP neprojednat řádně podanou stížnost navrhovatele na rozhodnutí ústavního soudu sp.zn. II. US 1311/13
Čtvrté trestní řízení sp. zn. 3Nt 1151/2014 za úrodu konopí v roce 2012 ukončené v roce 2014 ESLP současně s prvním, druhým a třetím rozhodnutím ESLP pod sp.zn. 20 049/14s výrokem využit možnosti ESLP neprojednat řádně podanou stížnost navrhovatele na rozhodnutí ústavního soudu sp.zn. II.ÚS 289/14
Navrhovatel tímto podává společný návrh na povolení obnovy řízení ve shora označených trestních věcech, neboť po jejich pravomocném skončení vyšly najevo nové skutečnosti a nové důkazy ve smyslu § 278 odst. 1 trestního řádu, které samy o sobě i ve vzájemných souvislostech mohou odůvodnit jiné rozhodnutí o vině, o ochranném opatření i o dalších navazujících výrocích.
Navrhovatel podává tento návrh jako společné podání ve skutkově a právně souvisejících věcech; pokud soud dospěje k závěru, že o obnově je třeba rozhodovat samostatně v každé věci, navrhovatel žádá, aby bylo toto podání považováno za návrh na povolení obnovy řízení v každé z výše označených věcí samostatně.
Navrhovatel si je vědom, že některé právní námitky byly v minulosti uplatňovány. Nynější návrh však není pouhým opakováním dřívější obhajoby. Opírá se o nové důkazy a nové skutečnosti, zejména revizní znalecký posudek PN Bohnice z roku 2016, nové listinné důkazy o neexistenci závazné metodiky Policie ČR ke zjištění obsahu THC v konopí, dánský vývoj legislativy k měření THC v konopí z roku 2022, stanovisko Evropské komise k metodice měření THC v konopí z roku 2026 a nové důkazní podklady k rozporům ve stanoviscích státních orgánů. Tyto skutečnosti mění důkazní situaci a vyžadují nové posouzení.
Tento návrh se opírá zejména o tři navzájem propojené okruhy důvodů:
- o nový důkaz zásadního významu, jímž je revizní znalecký posudek znaleckého ústavu Psychiatrické nemocnice Bohnice z roku 2016, který zpochybňuje dřívější závěry o nepříčetnosti a nesvéprávnosti navrhovatele v rozhodném období stejně jako další znalecké posudky pro jiná trestní řízení navrhovatele uvedená níže;
- o nové a nově významné odborné a právní skutečnosti týkající se Stanoviska Evropské komise z roku 2026 stran metodiky měření obsahu THC v konopí, zejména pak otázky nevhodnosti postupu, při němž dochází k dekarboxylaci kyseliny THCA na kanabinoid THC na pracovišti znalce a navazující postupy dánských orgánů z roku 2022, v jejichž důsledku byla přehodnocována trestní řízení založená na metodice měření THC vedoucí k započtení THCA po dekarboxylaci THCA na THC, přičemž v důsledku této změny došlo podle přiloženého soudně znaleckého překladu i k propuštění odsouzených osob, a otázky absence jakékoliv závazné, transparentní a reprodukovatelné metodiky pro účely trestního řízení;
- o nesprávné posouzení a opakované nepoužití práva Evropské unie, zejména ve vztahu k notifikační povinnosti technických předpisů, k povinnosti soudu položit předběžnou otázku a k nepřípustnosti trestního postihu založeného na právně a metodicky nejasném základě.
Navrhovatel současně navrhuje, aby soud tyto věci projednal společně, neboť jde o věci skutkově, důkazně i právně provázané. Oddělené projednání by dále prohlubovalo již existující rozpory v rozhodovací praxi.
Důkaz: Znalecký posudek znaleckého ústavu Psychiatrické nemocnice Bohnice (2016) vypracovaný k návrhu na ukončení ochranné léčby navrhovatele pro Okresní soud v Olomouci sp.zn. 5 Nt 111/2016 je již součásti spisu 2T104/2010. Citace klíčových závěrů posudku: “ … pěstování konopí není chorobné, …. návrhy na omezení svéprávnosti a označování obviněného za nepříčetného byly nedůvodné, … obviněný se konsistentně a sofistikovaně právně brání, …. opakované jednání (pěstování konopí) vyvěrá z jeho vnitřního přesvědčení …“
Analogický znalecký důkaz viz trestní spisy navrhovatele u nadepsaného soudu sp. 11 T130/2016 a sp.zn. 2T50/2020 se třemi znaleckými posudky se závěry znalců o příčetnosti a svéprávnosti navrhovatele a jeho osobnostního nastavení (svědomí) vymáhat a hájit právo ve věci nakládání při obvinění bez jediné doložitelné oběti, újmy, poškození či škody vyjma poškození sebe sama a členů vlastní rodiny.
Důkaz přílohou a ke stažení v odkazu[2]: Soudně znalecký překlad dánského rozhodnutí v roce 2022, kdy pro účely trestního řízení (metodiky UNODC a ENFSI) je metoda plynové chromatografie nepoužitelná (změní zkoumaný vzorek THCA na THC) a má být použita metoda kapalinové chromatografie měřící samostatně jak kyselinu THCA, tak kanabinoid THC. Kyselina THCA není uvedena ani na seznamu OPL, ani seznamu prekurzorů drog a pomocných látek.
Důkaz v článku na Novinkách uvedený v odkazu(Novinky/Právo, dne 8. května 2022)[3]: „Vnitro chystá nové posuzování konopí.“ A shrnutí článku o regionální teorii a praxi znaleckých ústavů policie při měření THC v konopí zní: „Ministerstvo vnitra řeší předpis pro policii, jak jednotně měřit obsah THC v konopí. Absenci jasnější metody kritizuje část expertů i právníků, podle nichž má toto měření vliv na vyhodnocení případného protiprávního jednání a tím také na konečnou výši trestu. Právně závazný předpis pro policii řeší vnitro od března.“ Právě obsáhlé důkazy navrhovatele odeslané v únoru 2022 z vězení k rukám ministra vnitra jako „Stížnost na legislativní nečinnost vydat závazný předpis pro policii“ vedly k výše uvedené iniciativě ministerstva vnitra. Dodnes nebyl závazný předpis vydán!
Důkaz přílohou a ke stažení v odkazu[4]: Stížnost ministru spravedlnosti ze dne 17.listopadu 2024 na porušení zákona Okresním soudem v Prostějově a Krajským soudem v Brně ve věci 3T131/2017, ve které je na důkazech doloženo, že policie nikdy neměla a Kriminalistický ústav nikdy nevydal znaleckým pracovištím OKTE závazný metodický předpis s popisem dodržováním analytických standardů k měření obsahu THC v konopí (chybí definice co je vzorek, minimální reprezentativní vzorek počtu rostlin k homogenizaci a chybí metoda kvantitativní analýzy, chybí odchylky měření, chybí skladování ad.),přičemž ve stížnosti ministru spravedlnosti jsou explicitně doloženy důkazy s čísly jednacími a výroky více než deseti odlišných argumentací a interpretací ministrů a ministerstva vnitra, Kriminalistického ústavu a jednotlivých složek policie, celní správy a justice od roku 2010 – 2024, jak policie měří obsah THC v konopí.
Důkaz přílohou a v odkazu[5]: Stanovisko Evropské komise s úředním překladem ze dne 31. 3. 2026, čj. Ares (2026)3399259: Citace: „Metodika stanovení obsahu THC, kterou upravují příslušné právní předpisy EU, slouží výhradně k posuzování nároku na přímé platby v rámci společné zemědělské politiky (SZP). V tomto kontextu plní funkci zemědělského kontrolního mechanismu. Pokud jde o trestní právo, pravomoc náleží členským státům. To zahrnuje jak stanovení použitelných limitních hodnot THC, tak určení analytických metod využívaných při forenzním vyšetřování. Právo EU v tomto směru nesjednocuje ani nepředepisuje konkrétní metodiky pro forenzní účely v trestním řízení. Z toho vyplývá, že ačkoli metody používané v rámci pravidel SZP, jako je plynová chromatografie (GC), mohou být uplatněny i ve forenzním kontextu, členské státy mohou rovněž využívat alternativní analytické techniky, například vysokoúčinnou kapalinovou chromatografii (HPLC), v závislosti na svém vnitrostátním právním a vědeckém rámci.“Viz důkazy doložené s čj. a sp.zn. ve stížnosti ministru spravedlnosti dne 17.listopadu 2024 o neexistenci jakéhokoliv závazného předpisu měření obsahu THC v konopí pro znalecká pracoviště policie OKTE a jejich důkazy doložené jednání popírající mezinárodní analytické standardy UNODC a ENFSI. Znalecké ústavy policie při forenzní analýze konopí nevycházely rovněž z právně závazné metodiky dle Evropského lékopisu „Cannabis flower“, stanovujícího kanabinoidní látky metodou kapalinové chromatografie, která je přímo závazná pro všechny členské státy EU.
Důkazy ve spisu 2 T 104/2010: Ve spisu a v odkazu ke stažení[6] jsou doložena znalecká vyjádření doc. RNDr. Petera Ondry, CSC., prof. RNDr. Lumíra Hanuše, DrSc., Znaleckého ústavu Přírodovědecká fakulty Univerzity Palackého z let 2013–2015, ve kterých je doloženo, že konopí není prekurzor, že vadné určení vzorku rostliny konopí a vadné určení minimálního reprezentativního vzorku konopí ke kvantitativní analýze může mít až téměř 30. násobně odlišné výsledky obsahu THC v totožné odrůdě konopí!
Důkaz závěrem: Dodejme, že metodiky pro trestní řízení UNODC a ENFSI jsou a) neveřejné a b) nejsou uvedeny v jazyce členských zemí EU (jsou uvedeny pouze v angličtině).
II. Důvody pro společné projednání
Všechny označené věci mají společný základ. Týkají se téhož navrhovatele, téhož typu jednání, téhož právního posouzení, téhož okruhu důkazních prostředků a téhož opakovaného závěru soudů, 1) že navrhovatel je vinen, 2) že není třeba pokládat předběžné otázky Soudnímu dvoru EU, 3) že zajištěné konopí a konopná léčiva mají být zničena a 4) že navrhovatel jednal v nepříčetnosti.
Současně se ve všech těchto trestních věcech opakovaně objevovala tatáž obhajoba založená na porušeném právu EU, na námitce vadné metodiky měření THC, na neoznámených předpisech a na lidskoprávním rozměru zásahu státu do oblasti léčby a zdraví.
Právě proto navrhovatel navrhuje, aby soud věci spojil ke společnému projednání, případně aby je alespoň projednal koordinovaně a jednotně. Oddělené posuzování skutkově i právně totožných věcí by bylo v rozporu s požadavkem jednotnosti soudního rozhodování a s principem právní jistoty.
III. Nový důkaz zásadního významu – revizní znalecký posudek PN Bohnice z roku 2016 a další znalecké posudky
Po rozhodnutích, která v návaznosti na první trestní řízení navrhovatele u Okresního soudu v Prostějově sp.zn. 2 T 104/2010, odvolacího Krajského soudu v Brně pod sp.zn. 3To25/2011, dovolacího Nejvyššího soudu pod sp.zn. 8 Tdo1231/2011 a ústavního soudu sp.zn. II.ÚS 664/12 vedla po prvotním odsouzení navrhovatele k závěrům o nepříčetnosti navrhovatele, k ukládání ochranné léčby v období 2013–2017 a též ke dvěma pokusům soudu o omezení svéprávnosti navrhovatele v letech 2012 a 2016, byl zpracován revizní znalecký posudek znaleckého ústavu Psychiatrické nemocnice Bohnice z roku 2016.
Podstatou tohoto revizního posudku je, že zpochybnil a vyvrátil předchozí závěry o tom, že navrhovatel byl v rozhodném období let 2008–2012 vždy od dubna do září, když pěstoval konopí, zcela absolutně nepříčetný, nebo nesvéprávný. Tím byl zpochybněn klíčový skutkový závěr, na němž stála celá řada navazujících rozhodnutí soudů a znalců. Analogický znalecký důkaz je obsažen v trestních spisech navrhovatele u nadepsaného soudu sp. 11 T130/2016 a 2T50/2020 se třemi znaleckými posudky se závěry znalců o příčetnosti a svéprávnosti navrhovatele.
Je třeba zdůraznit, že tento revizní posudek a další znalecká vyjádření nejsou pouhou novou argumentací k již hodnocenému důkazu, ale samostatným novým důkazem. Důkaz je způsobilý vyvolat jiné rozhodnutí ve věci, neboť zpochybňuje rozhodující skutkový závěr, na němž byly dřívější výroky o nepříčetnosti a ochranné léčbě vystavěny. Nejde tedy o polemiku s hodnocením soudu, nýbrž o novou odbornou skutečnost ve smyslu § 278 trestního řádu.
Pokud soud v roce 2019 při návrhu na obnovu 2T104/2010 dospěl k názoru, že tento revizní znalecký posudek Znaleckého ústavu PN Bohnice „nemusí brát v potaz“, pak takový přístup podle navrhovatele popírá samotnou podstatu řízení o obnově, neboť je navíc analogický závěrům jiného posudku znalce pro trestní řízení navrhovatele u nadepsaného soudu sp.zn. 11 T130/2016 a posudku dalších dvou znalců pro trestní řízení 2 T 50/2020.
Účelem obnovy totiž není zopakovat původní proces, nýbrž právě otevřít prostor pro posouzení nových skutečností a nových důkazů, které dříve nebyly k dispozici.
Revizní znalecký posudek znaleckého ústavu Psychiatrické nemocnice Bohnice (2016) vypracovaný k návrhu na ukončení ochranné léčby navrhovatele pro Okresní soud v Olomouci sp.zn. 5 Nt 111/2016, je již součásti spisu 2T104/2010, další znalecké posudky jsou součástí výše označených trestních spisů.
IV. Nekonzistence rozhodovací praxe a význam nového posouzení
V prvních čtyřech trestních věcech týkajících se úrod konopí z let 2008 až 2012 soudy opakovaně dospěly ke stejným závěrům: že navrhovatel je vinen, že není třeba předložit předběžnou otázku Soudnímu dvoru EU, že zajištěné konopí a konopná léčiva mají být zničena a že navrhovatel jednal v nepříčetnosti. Tyto závěry byly přitom činěny na podkladě obdobných skutkových okolností a obdobného znaleckého základu.
Pozdější vývoj však ukázal výraznou vnitřní rozpornost tohoto přístupu. Nejen revizní znalecký posudek z roku 2016 zpochybnil závěr o nepříčetnosti navrhovatele. Další skutkově obdobné věci se nevyvíjely jednotně. Navrhovatel uvádí, že v devátém trestním řízení byl v roce 2020 Okresním soudem v Prostějově a Krajským soudem v Brně odsouzen k trestu 36. resp. celkem 72 měsíců odnětí svobody za úrody konopí zabrané každoročně v letech 2014–2018, avšak v desátém trestním řízení týkajícím se úrody konopí z roku 2019 byl navrhovatel v roce 2021 u Okresního soudu v Prostějově i u Krajského soudu v Brně úspěšný a tvrzení Okresního státního zastupitelství v Prostějově o porušení § 283 tr. zákoníku bylo navrhovatelem vyvráceno.
Tento vývoj sám o sobě neznamená automaticky nezákonnost starších rozhodnutí, ale významně potvrzuje, že skutkově i právně srovnatelné věci nebyly posuzovány jednotně a že otázky metodiky THC, práva EU a duševního stavu navrhovatele nebyly v českém soudním rozhodování stabilně a přesvědčivě vyřešeny. Tato nekonzistence je důvodem, proč musí být nové skutečnosti v nynější fázi znovu a řádně přezkoumány.
V. Porušení práva Evropské unie
1. Notifikační povinnost a technický předpis
Zásadní význam má judikatura Soudního dvora Evropské unie k notifikační povinnosti technických předpisů, kdy navrhovatel namítal, že ČR neoznámila Evropské komisi nově zavedená pravidla pro získání povolení k nakládání s OPL (včetně konopí s nadlimitním obsahem THC) u § 8 zákona o návykových látkách novelou č. 141/2009 Sb. a změnila tak předchozí prohibiční režim na režim podmíněný splněním zákonem daných podmínek pro získání povolení k výrobě a nakládání.
Navrhovatel netvrdí, že každé povolovací ustanovení je automaticky technickým předpisem. Tvrdí však, že pokud povolovací režim v kombinaci s limitem THC v konopí, zákazem nakládání a trestní sankcí fakticky určuje podmínky, za nichž může být výrobek – konopí a konopný materiál – pěstován, držen, zpracován či uveden do legálního režimu, jde o právní úpravu, která může naplňovat znaky technického předpisu podle směrnice 98/34/ES.[7]
Navrhovatel po odsuzujícím rozsudku Okresního soudu v Prostějově 2T104/2010 v roce 2010, který se s porušením práva EU nijak nevyrovnal, ústavnímu soudu (sp.zn. II. ÚS 664/12) namítal mylné právní odůvodnění Nejvyššího soudu sp. zn. 8 Tdo 1231/2011 (a Krajského soudu v Brně sp.zn. 3 To 25/2011) k nepoložení předběžné otázky Soudnímu dvoru ve věci výše označeného neoznámeného technického předpisu.
Ústavní soud se podle názoru navrhovatele s touto námitkou nevypořádal v ústavně požadované míře a převzal mylný závěr dovolacího soudu, aniž by provedl vlastní test relevance práva EU a povinnosti položit předběžnou otázku, citujme mylné odůvodnění rozhodnutí ústavního soudu sp.zn. II. ÚS 664/12:
„Dovolací soud dále také podrobně objasnil, z jakých důvodů nepředložil Soudnímu dvoru Evropské unie k rozhodnutí předběžnou otázku. Učinil totiž závěr, že zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, není technickou normou, kterou je třeba nahlásit podle směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 98/34, o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů s tím, že takový postup je vyloučen již s ohledem na ustanovení § 1 odst. 1 uvedeného zákona, podle něhož povinnosti stran zacházení s prekurzory a pomocnými látkami vykonává podle přímo použitelných předpisů Evropských společenství členský stát.“
Doložme mylnost výše uvedeného tvrzení ústavního, nejvyššího a krajského soudu v řízení 2T104/2010 a dalších, které obsahuje tři právní vady:
- Tvrzení soudu: Zákon o návykových látkách (dále jen ZoNL) neobsahuje technické předpisy (mylně uvedeno normy), které je potřeba oznámit Evropské komisi.
- Námitka: Tvrzení soudu vylučují v dané době provedené notifikace u Evropské komise č. 2011/0089/CZ a č. 2013/0501/CZ a další notifikace novel ZoNL a také konopných vyhlášek ministerstva zdravotnictví veřejně dostupných v databázi TRIS a takové tvrzení dokonce vylučuje samotný zákon, viz citace § 1 odst. 2 ZoNL: „Tento zákon byl oznámen v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti, v platném znění.“
- Tvrzení soudu: Konopí je prekurzor (čili chemická látka k výrobě chemických drog), o kterých rozhoduje členská země EU sama, proto rozhodování nepřísluší Soudnímu dvoru EU.
- Námitka: Tvrzení soudu, že konopí je prekurzor, není pravdivé. Konopí není uvedeno ani v unijním nařízení o prekurzorech drog, ani v českém zákoně o prekurzorech drog! Spor o položení předběžné otázky Soudnímu dvoru EU doplňme právní větou ze Stanoviska trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 21. 9. 2022, sp. zn. Tpjn 301/2018: „Léčivé přípravky humánní a léčivé přípravky veterinární určené pro léčebné účely u lidí nebo zvířat nelze považovat za prekursory ve smyslu § 283 odst. 1 a § 286 odst. 1 tr. zákoníku, a to ani v případě, že samy obsahují prekursor (např. efedrin a pseudoefedrin).“
- Tvrzení soudu: Nařízení (o prekurzorech drog) bylo implementováno do zákona (o návykových látkách).
- Námitka: Tvrzení soudu není pravdivé Do zákona se implementují směrnice, nikoliv nařízení. Viz ústavní nález Pl. ÚS 50/04 ze dne 8.března 2006, z něhož plyne rozlišení mezi přímo použitelným nařízením EU a směrnicí jako předpisem vyžadujícím implementaci
Nepoložením předběžné otázky Soudnímu dvoru byla porušena navrhovatelem namítaná judikatura:
V rozsudku CIA Security International SA v Signalson SA a Securitel SPRL, C-194/94, rozsudek ze dne 30. 4. 1996, ECLI:EU:C:1996:172, Soudní dvůr rozhodl, že neoznámené technické předpisy nelze vůči jednotlivcům uplatňovat. Tento rozsudek je v projednávané věci relevantní proto, že pokud vnitrostátní úprava rozhodná pro posouzení zákonnosti pěstování a nakládání s konopím podle obsahu THC představuje technický předpis ve smyslu směrnice 98/34/ES, pak její nenotifikace může vést k její nepoužitelnosti v neprospěch navrhovatele.
V rozsudku Unilever Italia SpA v Central Food SpA, C-443/98, rozsudek ze dne 26. 9. 2000, ECLI:EU:C:2000:496, Soudní dvůr potvrdil, že důsledkem porušení oznamovací povinnosti je nepoužitelnost takového technického předpisu. Relevance tohoto rozhodnutí spočívá v tom, že potvrzuje silný účinek notifikační povinnosti a vylučuje, aby stát nedodržel proceduru podle práva EU a současně z takového předpisu činil základ sankce.
V rozsudku Schwibbert, C-20/05, rozsudek ze dne 8. 11. 2007, ECLI:EU:C:2007:652, Soudní dvůr řešil důsledky nenotifikace v kontextu vnitrostátních sankcí. Toto rozhodnutí je v této věci významné především tím, že potvrzuje, že otázka nenotifikovaného technického předpisu není jen teoretická otázka legislativního procesu, ale může mít bezprostřední dopad i v represivní rovině.
Právní závěr: Jestliže česká právní úprava, z níž soudy dovozovaly trestnost jednání navrhovatele podle obsahu THC, měla povahu technického předpisu a nebyla řádně oznámena, nemohla být v jeho neprospěch použita.
2. Povinnost položit předběžnou otázku Soudnímu dvoru EU
V rozsudku CILFIT v Ministero della Sanità, 283/81, rozsudek ze dne 6. 10. 1982, ECLI:EU:C:1982:335, Soudní dvůr vyložil podmínky, za nichž soud poslední instance může výjimečně nepředložit předběžnou otázku. Zásadní právní věta tohoto rozsudku spočívá v tom, že k nepoložení předběžné otázky lze přistoupit jen tehdy, je-li správná aplikace unijního práva natolik zjevná, že neponechává prostor pro rozumnou pochybnost. V projednávaných věcech taková situace zjevně nenastala, neboť navrhovatel soustavně namítal otázku neoznámeného technického předpisu (novela § 8 ZoNL č. 141/2009 Sb.), čili otázku notifikace, relevance nařízení č. 1122/2009 a metodiky měření THC.
Právní závěr: Soudy nemohly bez dalšího odmítat položení předběžné otázky Soudnímu dvoru EU, protože otázky dopadu práva EU na posouzení vymahatelnosti neoznámeného předpisu, legality konopí a metodiky THC nebyly ani zjevné, ani bezrozporné.
3. Povinnost vrátit se k pravomocnému rozhodnutí odporujícímu právu EU
V rozsudku Kühne & Heitz NV v Productschap voor Pluimvee en Eieren, C-453/00, rozsudek ze dne 13. 1. 2004, ECLI:EU:C:2004:17, Soudní dvůr zdůraznil význam přezkumu pravomocného rozhodnutí, pokud vyjde najevo jeho rozpor s právem Unie. Toto rozhodnutí je v této věci relevantní proto, že české soudy opakovaně odmítaly navrhovatelovy unijní námitky s tím, že „už byly rozhodnuty“. Takový důvod však nemůže sám o sobě obstát tam, kde navrhovatel tvrdí a nově dokládá pokračující rozpor pravomocných rozhodnutí s právem EU.
V rozsudku Köbler v Republik Österreich, C-224/01, rozsudek ze dne 30. 9. 2003, ECLI:EU:C:2003:513, Soudní dvůr dovodil odpovědnost státu i za porušení práva EU soudem poslední instance. Tento rozsudek je v této věci významný tím, že ukazuje závažnost a nepřípustnost situace, v níž soudy trvale odmítají použít relevantní unijní právo nebo předložit předběžnou otázku.
Právní závěr: Samotný odkaz na dřívější zamítavá rozhodnutí nezbavuje soud povinnosti znovu a řádně přezkoumat unijní námitky, jsou-li znovu uplatněny a podepřeny novými skutkovými a odbornými okolnostmi.
VI. Metodika měření THC jako otázka legality trestního postihu
Navrhovatel dále namítá, že trestní odpovědnost ve všech dotčených věcech byla založena na metodicky problematickém měření THC. V České republice v letech 2010–2020, kdy byl navrhovatel obviňován za porušení § 283 tr. zákoníku, neexistoval a dosud neexistuje závazný a transparentní právní předpis, který by pro účely trestního řízení závazně upravoval metodiku měření THC, pravidla odběru a určení vzorku a minimálního reprezentativního vzorku, nejistotu měření a vztah mezi THC a THCA.
Tato absence je o to závažnější, že v unijním právu již v rozhodné době existovalo nařízení Komise (ES) č. 1122/2009, jehož článek 40 a příloha I stanovily systém a metodu Společenství pro kvantitativní určení obsahu delta-9-THC v odrůdách konopí s dotační podporou EU. Navrhovatel netvrdí, že nařízení č. 1122/2009 přímo a bez dalšího upravovalo veškeré znalecké dokazování v trestním řízení. Tvrdí však, že v rozhodné době existoval přímo použitelný unijní standard pro kvantitativní určení obsahu delta-9-THC v konopí, který soudy nemohly ignorovat při posuzování legality, metodické spolehlivosti a předvídatelnosti trestního postihu. Potvrzuje současně, že otázka metodiky nebyla čistě vnitrostátní a že soudy nemohly tvrdit, že právo EU je zde bez významu. Znalecké ústavy policie totiž při forenzní analýze konopí nevycházely rovněž ani z právně závazné metodiky podle Evropského lékopisu „Cannabis flower“, stanovujícího kanabinoidní látky metodou kapalinové chromatografie, která je přímo závazná pro všechny členské státy EU.
Např. při dodržení unijního předpisu č. 1122/2009 by byl např. v řízení 2T 104/2010 povinným objemem minimálního reprezentativního vzorku konopí k homogenizaci a následné analýze celkem 50 rostlin konopí (přepočteno na gramy by šlo o homogenizaci cca 3.000 gramů konopí), při překročení limitu THC je dle unijního předpisu č. 1122/2009 kontrola prováděna na dalších 200 rostlinách konopí, zda nedošlo k mýlce či velké odchylce. To se nikdy vůči navrhovateli nestalo, ač takový objem množství rostlin (50) byl v řízeních policii opakovaně k dispozici!
Navrhovatel současně tvrdí, že česká policejní praxe používala v rozporu s předpisy UNODC a ENFSI metodu plynové chromatografie způsobem, který vedl k dekarboxylaci THCA na THC, tedy k umělému zvýšení hodnoty THC přímo na znaleckém pracovišti.
Tato námitka je právně významná proto, že pokud je trestní odpovědnost odvozena od hranice THC, nelze ji zakládat na metodě, která sama měřenou veličinu modifikuje.
Stručně řečeno: použitá analytická metoda vedla k tomu, že výsledek znalce vyjadřoval i THC vzniklé až laboratorní dekarboxylací THCA, nikoli pouze obsah THC přítomného ve vzorku před analýzou.
V roce 2022 došlo v Dánsku právě v důsledku pro trestní řízení nevhodné metody plynové chromatografie k přehodnocení takovéto policejní praxe a konopní vězni byli následně propuštěni. Tuto skutečnost zde navrhovatel uplatňuje nikoli jako závazný precedent, ale jako novou odborně a právně významnou okolnost členské země EU potvrzující, že použitá metoda byla reálně zpochybněna jako nevhodná pro trestní účely, na což metodické standardy UNODC a ENFSI, na které sama policie odkazuje, upozorňovaly již před dánským rozhodnutím.
Jak se k této závažné a zásadní právní otázce vyjádřil Nejvyšší soud v předchozích řízeních navrhovatele:
- Tvrzení sp.zn. 8 Tdo 1231/2011: Policie při měření THC v konopí postupuje podle zákona.
- Námitka: žádný zákon neupravoval a neupravuje metodický postup měření obsahu THC v konopí vyjma unijním nařízením dané metodické normy č. 1122/2009/ES v příloze 1, ta však v žádném trestním řízení navrhovatele použita nebyla, stejně tak nebyla použita závazná unijní metodika dle Evropského lékopisu, stejně tak nebyly respektovány analytické standardy UNODC a ENFSI.[8]
- Tvrzení sp.zn. 11 Tdo 181/2015, 6 Tdo 323/2016 a následně vždy s odkazem na tvrzení vycházející ze stanoviska Nejvyššího státního zastupitelství ze dne 12. 2. 2015 č. j. 1 NZO 84/2015–14: Policie má závazný znalecký předpis vydaný Kriminalistickým ústavem vycházející z unijního předpisu.
- Námitka: Policie vyloučila, že by kdy do roku 2020 obdrželaod Kriminalistického ústavuči jiného relevantního orgánuzávazný znalecký předpis vycházející z unijního předpisu (zemědělský/farmaceutický), resp. jakýkoliv závazný metodický předpis k měření obsahu THC v konopí.
- Důkaz k námitce: Dodržení definice minimálního reprezentativního množství rostlin konopí k homogenizaci dle standardů ENFSI a UNODC byl v roce 2021 „legalizován“ ředitelem Kriminalistického ústavu v rozkazu č. 54/2021.
- Důkaz k námitce: Když v roce 2025 Úřad pro ochranu osobních údajů při odvolání na rozhodnutí NS a NSZ přikázal[9] Nejvyššímu soudu s odkazem na výroky rozhodnutí sp.zn. 11 Tdo 181/2015 a 6 Tdo 323/2016 a Nejvyššímu státnímu zastupitelství s odkazem na stanovisko č.j. 1 NZO 84/2015–14 vydat informaci o tomto Kriminalistickým ústavem vydaném „znaleckém předpisu vycházejícím z unijního předpisu“, Nejvyšší soud ani Nejvyšší státní zastupitelství tato svá tvrzení neuměli doložit žádným důkazem – informací.
Právní závěr: Trestní odpovědnost nelze ústavně konformně ani eurokonformně založit na měření, jehož metodika není právně závazně upravena, není transparentní, přezkoumatelná a je odborně zpochybněna jako způsobilá uměle navyšovat výsledek měření THC.
VII. Lidskoprávní rozměr věci
Důkaz přílohou a v odkazu[10]: Stížnost Nejvyššímu státnímu zastupitelství ze dne 25. dubna 2026 na patnáctiletou nečinnost NCOZ s doplňujícím dodatkem ze dne 8.května 2026 řádně projednat a v rozhodnutí řádně odůvodnit trestní podněty na porušení § 149 odst. 3-5) trest. zákoníku a neposkytnutí policejní ochrany a současně opakovaného způsobení těžkého ublížení na zdraví nejen navrhovateli a členům jeho rodiny státními orgány, ale také těžkých ublížení na zdraví s následky smrti na členech výzkumu Konopí je lék zabráním konopí na výzkumnické farmě navrhovatele, které policie vždy odložila bez odůvodnění a přezkumné KSZ v Brně podněty od roku 2011 předávalo do dalších trestních řízení navrhovatele jako součást obhajoby, která však nebyla nikdy věcně projednána soudem.
Důkaz přílohou a v odkazu[11]: Zásahová žaloba ze dne 1.5.2026 s doplňujícím dodatkem ze dne 8.května 2026 na15.letou nečinnost NCOZřádně projednat trestní podněty na ublížení na zdraví včetně těžkých ublížení na zdraví s následky smrti u členů výzkumného programu Konopí je lék a paralelní šíření nepravdivých poplašných zpráv o konopí, maření spravedlnosti nepravdivými znaleckými posudky a zneužívání funkce k porušenému právu EU a ČR státními orgány při nepředložení předběžné otázky Soudnímu dvoru EU
Navrhovatel netvrdí, že by Evropský soud pro lidská práva již rozhodl věc skutkově totožnou. Tvrdí však, že judikatura ESLP potvrzuje, že zásahy státu do oblasti zdraví a léčby vyžadují zvýšenou právní a faktickou pečlivost.
V rozsudku Hristozov and Others v. Bulgaria, stížnosti č. 47039/11 a 358/12, rozsudek ze dne 13. 11. 2012, ESLP řešil konflikt mezi státní regulací a přístupem těžce nemocných osob k experimentální léčbě. Význam pro tuto věc spočívá v tom, že potvrzuje lidskoprávní dimenzi sporů, v nichž se střetává zdravotní potřeba jednotlivce s regulatorním zásahem státu.
V rozsudku Glass v. the United Kingdom, stížnost č. 61827/00, rozsudek ze dne 9. 3. 2004, ESLP zdůraznil citlivost státních zásahů do zdravotní péče a jejich vazbu na článek 8 Úmluvy. Pro tuto věc je podpůrný v tom, že ukazuje požadavek právně přísného zacházení se zásahy do medicínské sféry.
V rozsudku Pretty v. the United Kingdom, stížnost č. 2346/02, rozsudek ze dne 29. 4. 2002, ESLP výslovně spojil osobní autonomii a rozhodování o otázkách tělesné integrity a zdraví s ochranou článku 8 Úmluvy. Rozhodnutí je zde významné jako podpůrný základ pro argument, že trestní zásah do léčebné sféry navrhovatele nelze chápat jako čistě technickou otázku bez lidskoprávního rozměru.
V rozsudku velkého senátu Lopes de Sousa Fernandes v. Portugal [GC], stížnost č. 56080/13, rozsudek ze dne 19. 12. 2017, ESLP rozvinul pozitivní povinnosti státu v oblasti ochrany života a zdraví v rámci zdravotního systému. Tento rozsudek je významný proto, že potvrzuje, že stát musí v oblasti zdraví vytvářet funkční, předvídatelný a právně dostatečný rámec.
Právní závěr: Lidskoprávní rozměr této věci spočívá v tom, že stát zasáhl do oblasti léčby a zdraví, aniž by jeho zásah stál na dostatečně spolehlivém právním a odborném základě a byla posouzena proporcionalita zásahu státu.
VIII. Judikatura Ústavního soudu České republiky
Nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 84/94 ze dne 20. 6. 1995 potvrzuje význam právní jistoty, přezkoumatelnosti a zákonného rámce soudního rozhodování. Je zde relevantní jako obecný ústavní základ pro požadavek, aby soudy rozhodovaly v předvídatelném a racionálním rámci.
Nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 55/01 ze dne 21. 3. 2002 je v této věci významný tím, že potvrzuje povinnost soudu vypořádat se s podstatnými námitkami účastníka. To přímo dopadá na opakované nevypořádání unijních námitek navrhovatele a jeho námitek k reviznímu znaleckému posudku.
Nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 177/04 ze dne 18. 11. 2004 je relevantní z hlediska požadavku na přezkoumatelnost rozhodnutí a řádné hodnocení důkazů v trestní věci. V nynější věci je významný zejména tam, kde soudy odmítaly nové důkazy bez jejich věcného hodnocení.
Nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3038/07 ze dne 29. 2. 2008 zdůrazňuje zvýšené nároky na zákonnost a použitelnost důkazních prostředků tam, kde zásah veřejné moci dopadá na základní práva. V této věci podporuje argument, že stát nemůže založit trestní zásah na důkazním podkladu, jehož metodická spolehlivost je vážně zpochybněna.
Nález pléna Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 38/04 ze dne 20. 6. 2006, publikovaný pod č. 409/2006 Sb., je relevantní pro zásadu proporcionality a pro požadavek, aby veřejná moc nezasahovala nad míru nezbytnou. Tato zásada je v projednávané věci důležitá vzhledem k dlouhodobé represi, ochranné léčbě, pokusům o omezení svéprávnosti a tvrzeným dopadům na zdraví navrhovatele.
Právní závěr: Soud nemůže ústavně konformně odmítnout nový důkaz a současně se nevypořádat s podstatnými námitkami k právu EU, aniž by jeho rozhodnutí trpělo vadou nepřezkoumatelnosti.
IX. Návrh na předběžné otázky Soudnímu dvoru Evropské unie
Navrhovatel navrhuje, aby soud podle čl. 267 SFEU předložil Soudnímu dvoru Evropské unie zejména tyto předběžné otázky:
- Musí být vnitrostátní právní úprava, která stanoví podmínky a pravidla k získání povolení pro nakládání s konopím s určitým obsahem delta-9-tetrahydrokanabinolu (THC) a spojuje s překročením limitu THC trestněprávní důsledky, považována za technický předpis ve smyslu směrnice 98/34/ES?
- Brání směrnice 98/34/ES tomu, aby takový vnitrostátní předpis byl použit vůči jednotlivci v trestním řízení, pokud nebyl řádně oznámen Evropské komisi?
- Je třeba právo Evropské unie, zejména nařízení Komise (ES) č. 1122/2009, vykládat v tom smyslu, že členské státy jsou při určování obsahu delta-9-THC v konopí povinny použít metodiku stanovenou unijním právem nebo alespoň metodiku rovnocenně přesnou, transparentní a reprodukovatelnou?
- Brání právo Evropské unie tomu, aby členský stát vyvozoval trestní odpovědnost na základě stanovení obsahu THC metodou, která není právně závazně upravena a která může v důsledku dekarboxylace THCA ovlivnit výsledek měření a obsah THC?
- Je třeba čl. 267 odst. 3 SFEU vykládat v tom smyslu, že soud poslední instance je povinen předložit předběžnou otázku Soudnímu dvoru Evropské unie, pokud v řízení existují rozumné pochybnosti o výkladu nebo použitelnosti práva Evropské unie o povaze vnitrostátní úpravy jako technického předpisu a o souladu použité metodiky s právem Evropské unie, a účastník řízení takovou otázku opakovaně a konkrétně namítá?
X. Návrh na společné projednání
Navrhovatel navrhuje, aby soud spojil shora označené věci ke společnému projednání, neboť skutkové okolnosti, právní otázky, dokazování i navrhované předběžné otázky jsou v nich totožné nebo zásadně obdobné. Oddělené projednávání těchto věcí by dále prohlubovalo dosavadní rozpornost soudních rozhodnutí.
XI. Petit
Navrhovatel navrhuje, aby Okresní soud v Prostějově:
- podle § 283 trestního řádu povolil obnovu řízení ve všech shora označených věcech,
- tyto věci spojil ke společnému projednání,
- řízení přerušil a podle čl. 267 SFEU předložil Soudnímu dvoru Evropské unie předběžné otázky ve výše navrženém znění, případně v soudem upřesněném znění,
- po rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie věci znovu projednal a rozhodl.
Pokud soud neshledá podmínky pro spojení věcí ke společnému projednání, navrhovatel žádá, aby rozhodl o povolení obnovy řízení samostatně v každé z označených věcí.
XII. Závěr
Revizní znalecký posudek z roku 2016 a další posudky, nové odborné pochybnosti o metodice měření THC, mezinárodní vývoj zpochybňující dekarboxylační přístup, opakovaná nevypořádanost unijních námitek a zásadní rozpory v rozhodovací praxi tvoří souhrn nových skutečností a nových důkazů, které jsou samy o sobě i ve vzájemné souvislosti způsobilé odůvodnit jiné rozhodnutí ve věci.
Nepovolení obnovy za této situace by znamenalo popření účelu § 278 a násl. trestního řádu a zároveň pokračující porušování práva Evropské unie i ústavně zaručeného práva na spravedlivý proces.
Mgr. Dušan Dvořák
[1] Mgr. Dušan Dvořák, nar. 12.ledna 1962 v Olomouci, adiktolog, autor, spoluautor a editor odborných studií a knih a populárně naučných publikací, odborný editor Velké knihy léčby konopím pro 21.století (2018, Volvox Globator). Zakladatel a exředitel Edukativní konopné kliniky, vedoucí právního, přírodovědného a národohospodářského výzkumného programu Konopí je lék (Cannabis is The Cure) aliance nevládních organizací Cannabis is The Cure, z.s., IČ: 266 70 232, Přichystalova 180/14, 779 00 Olomouc. Na návrh Rady vlády pro zdravotně postižené získal v roce 2009 Cenu vlády za vzdělávání skrze web Konopí je lék.cz
[2] Soudně znalecký překlad je ke stažení v článku Dánsko jako první země EU na https://www.konopijelek.cz/novinky/dansko-jako-prvni-unijni-zeme-zrusilo-nezakonne-jednani-policie-pri-urceni-legalniho-konopi/
[3] Novinky dne 8. května 2022: „Vnitro chystá nové posuzování konopí.“ nahttps://www.novinky.cz/clanek/domaci-vnitro-chysta-nove-posuzovani-konopi-40395993
[4] Stížnost ministru spravedlnosti ze dne 17.listopadu 2024 na https://www.konopijelek.cz/novinky/stiznost-ministru-spravedlnosti/
[5] Stanovisko Evropské komise je ke stažení na https://www.konopijelek.cz/novinky/stanovisko-evropske-komise-k-mereni-thc-v-konopi/
[6] Tvrzení znalců a znaleckého ústavu v letech 2013–2015 pro trestní řízení navrhovatele u OS v Prostějově a návrhy na obnovy řízení ke stažení na https://www.konopijelek.cz/soud-s-dusanem-dvorakem/soud-s-dusanem-dvorakem-archiv/komunikace-s-urady/univerzita-palackeho/
[7] Poznámka: Směrnice 98/34/ES byla následně nahrazena směrnicí (EU) 2015/1535.
[8] Poznámka: Nařízení č. 1122/2009/ES a jeho metodický předpis stanovení obsahu THC v konopí bylo opakovaně nahrazováno jinými nařízeními, jedinou významnou historickou změnou metodiky bylo nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/126, a to v návaznosti na přijetí nařízení (EU) 2021/2115, kterým byla nejvyšší povolená hodnota obsahu THC v konopí zvýšena z 0,2 % na 0,3 % THC.
[9] Přikazující rozhodnutí Úřadu pro ochranu osobních údajů vydat informace NSZ ke znalecké metodice policie ke stažení na https://www.konopijelek.cz/novinky/nejvyssi-vrchni-a-krajsti-statni-zastupci-tvrdili-nepravdive-nejvyssimu-soudu-a-ministerstvu-spravedlnosti-ze-policie-ma-znaleckou-metodiku-vychazejici-z-unijniho-predpisu/
[10] Stížnost Nejvyššímu státnímu zastupitelství ze dne 25.4.2026 na patnáctiletou nečinnost NCOZ ke stažení na https://www.konopijelek.cz/novinky/stiznost-nejvyssimu-statnimu-zastupitelstvi/
[11] Zásahová žaloba ze dne 1.května 2026 na nečinnost NCOZ na https://www.konopijelek.cz/novinky/zasahova-zaloba-na-necinnost-policie/
