Podepište petici „Propusťme politické vězně a zastavme kriminalizaci rostlin a hub“ předanou dne 16.ledna 2025 prezidentovi, premiérovi a zákonodárcům na https://www.petice.com/ (po zadání názvu petice), anebo lépe zde na webu Konopí je lék, kde najdete také odůvodnění a průvodní dopis prezidentovi, premiérovi zákonodárcům dne 16. ledna 2025
Začněme posledním vědomě nepravdivým rozhodnutím ústavního soudu dne 8.ledna 2025 ve věci porušování čl. 39 LZPS (důkazně od vzniku ústavního soudu v roce 1993) s nikdy nevyřešenou právní otázkou minimálně od vstupu do EU dne 1.5.2004, jak může stát nerespektovat právně závazný unijní předpis vyplývají z nařízení, který jediný může dle práva ČR určovat, jak poznat legální, nebo nelegální konopí.
V ústavních stížnostech Dušana Dvořáka ústavní soud opětovně vědomě nepravdivě tvrdil, že stěžovatel ničeho nedoložil (jaké rozdíly by mělo zákonné a nezákonné měření) a dokonce ústavní soud dne 8.ledna 2025 vědomě lhal, že se Dušan Dvořák ani nedomáhal v předchozím řízení v téže věci porušení čl. 39 LZPS a nerespektování závazného unijního předpisu ke zjištění legality konopí, což je další lež doložená níže uvedenými ústavními stížnostmi k odrůdě Charlottina pavučina zabrané v roce 2016 (sedmá domovní prohlídka) přes žádost všem institucím o zachování genofondu odrůdy Charlottina pavučina (Charlotty)
Jde o řízení 3T131/2017 a ústavní soud o něm rozhodoval popáté. První a druhou ústavní stížnost máte k ověření důkazů justiční svévole uvedenou celou níže, zde však dokazujeme, že neexistenci právní normy dle práva EU stěžovatel namítal již v prvním meritorním řízení a následně v nepovolené obnově řízení
Citace předběžné otázky odmítnuté stěžovateli v rozporu s právem na spravedlivý proces a zákonného soudce marně předložit Soudnímu dvoru EU k rozhodnutí od roku 2012, rovněž tak v této první ústavní stížnosti ve věci 3T131/2017 (odrůda Charlottina pavučina, sedmé obvinění za porušení § 283 tr. zákoníku, úroda 2016):
„Je třeba v roce 2009 novelizované nařízení Komise (ES) k určení omamných a neomamných odrůd konopí „Metodou společenství pro kvantitativní určeni obsahu delta-9-tetrahydrokannabinolu v odrůdách konopí“ č. 1122/2009 (příloha č. 1) ze dne 30. listopadu 2009 vykládat v tom smyslu, že brání ve stanovení jiných metod pro měření obsahu delta-9-tetrahydrokannabinolu v odrůdách konopí ke zjištění omamnosti odrůdy, než je metoda uvedená v citovaném unijním předpisu?“
Všechny souvislé předběžné otázky najdete dále v ústavní stížnosti ze dne 5.4.2019.
Citace stěžovatele v ústavní stížnosti ze dne 30.7.2019 (dále) k nepovolení obnovy řízení v roce 2019 a hájení se stěžovatele oficiálním (veřejným) postupem policie:
„Dále stěžovatel si dovolí odkázat na svou argumentaci ohledně postupu policejního orgánu při zjišťování celkového váhy květiny a zjištění obsahu množství látky THC. Jak už mnohokrát stěžovatel uváděl a dokonce opakovaně předložil důkazní prostředky, sám policejní orgán se při zjišťování obsahu množství THC musí řídit jednak zákony i vnitřními pokyny policejního orgánu. Právě sám policejní orgán na svých webových stránkách přímo informuje o jediném možném postupu při zjišťování obsahu THC v rostlině konopí. Co je nejpodstatnější, tak vždy policejní orgán musí zvážit celou rostlinu a z ní pak vypočítat obsah THC. Avšak v řízení před soudem zcela jasně vyplynulo, že policejní orgán postupuje vůči stěžovateli zcela jinak a to nevýhodně pro stěžovatele a to tak, že policejní orgán de facto váží pouze zelené části rostliny pod oddělení stonků a větviček a z nich tedy
určuje výsledný obsah THC, aniž, jak policie sama veřejně deklaruje, by dopočítala s nulovým obsahem THC váhu hlavního stonku, větví a větviček a všeho, co nepošlo sítem.
Je zcela nesporné, že naznačený postup je pro stěžovatele zcela nevýhodný a tedy nezákonný. Touto nezákonností, kdy orgány činné v trestním řízení ignorovaly námitky stěžovatele, bylo zasaženo do práva na spravedlivý proces pro stěžovatele, kdy je nesporné, že pokud by soudy či jiné orgány postupovaly v souladu se zákonem, došlo by
k daleko příznivějšímu právnímu výsledku pro stěžovatele.
Postupem nalézacího i odvolacího soudu, bylo silně zasaženo do subjektivních práv stěžovatele, kdy byl porušen článek 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Stěžovatel je přesvědčen, že zvláště v případě stěžovatele, soudy měly postupovat tak, aby v co nejvyšší míře byly zachovány stěžovatelovi práva na spravedlivý proces, a aby se mohl domáhat k přístupu soudu a pokusit se obnovou řízení zvrátit pro něj nepříznivý stav, což však Okresní soud v Prostějově, tak i Krajský soud v Brně neumožnily.
S přílohami vyjádření znalců a znaleckých ústavů od roku 2014 ZDE
